Já to říkal …

Eliška má od podzimu chlupy jak lední medvěd, bude tuhá zima. Eliška je koza domácí, bílá. A dobře víme, že zvířata jsou chytřejší než my, a umí se na zimu lépe připravit. I dali jsme na nevyslovenou radu našich zvířat a pořídili jsme si teplé oblečení, které by obstálo snad i na Sibiři

No a s novým rokem ta zima přišla. Sice nejsou zatím bůh ví jaké mrazy, ale mrazivo a mlhavo je, a vypadá to, že ještě dlouho bude.

Nám to nevadí.  Chodíme denně na docela dlouhé procházky. To abychom netloustli, neboť obezita je nejen nehezká, ale též nezdravá. Navíc v zimě není co dělat, tak aspoň chodíme.

A v lese je opravdu nádherně.

Lažanská studánka

Toulali jsme se dál a došli ke studánce, ke které jsme se dlouho chystali. Ke studánce zvané Lažanská, kde pod starým dubem odjakživa vyvěral pramen.Dub již není, pramen zatím je.

To místo má své kouzlo, což ještě podtrhuje fakt, že Lažanští zde na konci 19. století měli jakousi oplocenou zoologickou zahradu. Inu, hezká a zajímavá místa uměli opravdu najít.

Vánoce

Přeji všem svým čtenářům a vlastně všem lidem se zdravým rozumem hezké a klidné prožití vánočních svátků.

No a do příštího roku hlavně hodně zdraví, trochu štěstíčka a klidnou mysl.

Kravičky

Kravičky jsou bezva. Jakmile na jaře přijedou na letní pobyt, hned je veseleji. Několikrát denně nás navštíví, a protože jsou zvědavé, podívají se, zda není u nás něco nového. I když jich je hódně moc, dokáží přijít úplně potichu. A když jsou hodně blízko, prozradí je šustění trávy jak jí škubou aby se napásly.

Ale už se jim ten letní pobyt krátí, za nějaký čas odjedou do kravína a tady bude bez nich tak nějak smutno a prázdno. Prostě budou nám chybět.

Honem, ujede nám autobus

Takže jsem si poležel v nemocnici a mám úředně potvrzeno, že už jsem zdravej. Tedy úplně zdravej ne, protože zdravej člověk je špatně vyšetřenej pacient, jak je všeobecně známo.

A abychom byli zdraví úplně a do čista do čista, každé ráno jdeme na procházku. Tedy procházkou to snad ani nelze nazvat.

To ráno po snídani vyrazí dědek s bábou směrem k lesu chůzí tak ostrou a rychlou, jako kdyby jim měl ujet autobus. Ta pomyslná zastávka je 1,5 km daleko. Dojdou tam zadýchaní a utahaní, aby se na zpáteční  cestě kochali nádhernou přírodou, neboť cestou tam pro samej fofr na to nebyl čas.

Pokud to vydržíme dostatečně dlouhou dobu, možná i trochu zhubneme a budeme ještě zdravější.

 

 

Dostatek ovoce podruhé

Ono to s tím ovocem není jen tak. Je ho opravdu hodně ale do regálů v hypersuper samo nenaskáče. To je jeden z mnoha problémů. A v podstatě ten nejmenší.

Dále, není to ovoce co by lidé chtěli. Vždyť kdo by chtěl špendlíky, staré odrůdy hrušek nebo jablek.

Také to je ovoce, které není vzhledově tak krásné, jak požaduje dnešní zákazník a managoři v kravatě, kteří si zákazníka vychovali přímo ukázkově. Dnešní zákazník chce ovoce perfektní. Bohužel, jen vzhledově. Obsah pod nádhernou slupkou je téměř vždy nepoživatelný. Nepoživatelný pro člověka, který je zvyklý na ovoce dozrálé na stromě.

No a tak tuny a tuny ovoce padají na zem, hnijí a jediným jejich vděčným konzumentem je hmyz. Tady aspoň po ovocné hostině nezajde na otravu z postřiků, což je dobře.

Ten hmyz se má zatím dobře, ale protože ty stařičké stromy odcházejí a za čas nebudou, bude mít po hostině i hmyz. A až nebude hmyz, nebudeme ani my.

My zatím díky předkům sklízíme co stihneme zpracovat a sníst.