Jak se krmí miminko

Někdy je potřeba ovečce pomoct s krmením. A je to stejné jako se všemi mláďaty. Malá ovečka se před chvilkou narodila a ještě má pupeční šňůru. Ale na rozdíl od lidí se má ihned čile k světu, a i když se jí ještě klepou nožičky, tak shání co je kde k snědku. Ke mě přišla nikoliv z lásky ale protože čekala, že dostane ještě mlíčko. A jak zjistila že nebude, honem zpátky k mamince.  Tohle je úžasné pozorovat. Vypnete a ztratíte pojem o světě i o čase. Okamžik zrození. Opravdový zázrak. 

Úplně obyčejný den

Dnes byla venku konečně příjemná teplota a to nás doma nic neudrží. A protože jsme si vloni zrušili venkovní kuchyni, je načase jí nějak nahradit. Bude se zavařovat, dělat marmelády a pokud bude cukrovka, tak i báječný sirup.  Novou už dělat nebudeme, protože konečně máme sporák (samozřejmě na dřevo)  v chatičce místo krbovek, ale mít sporák i venku je super, třeba zrovna na to zavařování. Sice už má něco za sebou, ale ven stačí bohatě.  Až zatvrdne beton, ještě to vylepším.   Dnes i létaly včeličky, ale jenom dvoje. A dvoje zimu nepřežily. I to se stává … Země je zatím rozmrlá tak na pět cm, v záhonech bahno, tak uvidíme jak to bude dále. Přece jenom, jsme 500 m/n.  Vloni jsme 19. března už sázeli brambory. Jo, a dnes králík k obědu nebyl  -:) -:) -:) , sežrali jsme ho včera -:)

Sem už ho nedostanu …

Už je tomu šest let, co mě Evinka vzala na první návštěvu ke své dceři. Bylo to v listopadu, počasí sychravé a mě se tady vůbec nelíbilo. Musel jsem se podle toho tvářit, protože jediné co mojí ženušku napadlo bylo to, že sem už mě nedostane.   Uteklo pár měsíců a přišlo jaro. S Evinkou jsem sem jel jen aby nemusela jet sama, když chtěla navštívit dceru. Vše se zelenalo, kvetlo, ptáci zpívali, šli jsme se projít po jejich pozemku a …… Tady by byla hezká chata, vypadlo ze mě aniž, bych čekal jakoukoliv reakci od Lenky, dcery Evinky. Tak si jí tu postavte zaznělo. Nevěřícně koukám a ptám se zda to myslí vážně. Myslela!

Med, včely a já

Jo, kdybych jako kluk dával pozor, mohl jsem se od pradědy ledacos naučit. Ten měl co já matně pamatuji tak dvacet včelstev a jako malej jsem chodil pomáhat. No, pomáhat … spíše se pléct. A hlavně točit klikou medometu. To vám byla zábava, to jsem miloval. A pěkně mě naštvali, když později strýc udělal pohon na elektriku. Ale i tak to pro dítě jako jsem byl já, bylo super. Pár žihadel jsem schytal a vědu z toho nedělal. A cucat plástve plné medu, hmmm, to bylo doslova žrádlo. A když byl hlad, prababička pekla přímo na plotně sporáku nezapomenutelné vdolky. Mimochodem … dnes je pečeme také tak.

Čtěte dále

Dnes bude k obědu polévka z kozla s masovými knedlíčky a halušky :-)

Letos už jsme snědli tak 4 kg česneku a asi 10 kilo cibule. A k tomu dvě velké sklenice majoránky a třílitrovou sklenici sušené zelené natě ( vše z vlastní sklizně). Zato nepoužíváme masoxy, glutamáty a podobné sajrajty. Dále jsme už letos snědli 6 králíků, jednoho kohouta, malého muflona, kozla, tak dvě kila hovězího a kachnu. K tomu několik kilo vlastního sýra, tvarohu a tlačenky. A ještě 180 vajec. Zeleninu a ovoce nepočítáme.  Jak je vidět, i z podprůměrného důchodu lze jíst jak na zámku. Sedět a nadávat fakt nebudeme. Místo toho pěstujeme, chováme, sušíme, zavařujeme a mrazíme. A máme se jak na zámku.

Kunní slepice

Zítra bude 1. březen a venku je jako na Sibiři. Copak o to, my si topíme ale zvířátka to mají těžší. I když ty naše zatím tu zimu snášejí velice dobře. 

Slepice, co je na obrázku, tak ta naše není. Tu si chová kuna. Je to slepice, která utekla a zvykla si žít divoce. Kuna by jí mohla v noci klidně sežrat ale neudělá to, protože kuna je chytrá. Ta slepice jí totiž snáší vajíčka. A my potom různě po okolí nacházíme prázdné skořápky. Už se jí ani nesnažíme chytit, zkoušeli jsme jí zavřít, ale jak jsme to udělali byla ve stresu. A my nechceme aby z toho měla doživotní trauma ( to je teď moderní mít ho z každé 3,14čoviny a hned se soudit o miliony -:) ).

Idylka

Bez zvířátek by bylo pusto a prázdno. Pár takto strávených chvil dá tisíckrát víc než třeba pobyt ve městě. Ano, občas sice šlápnete do hovínka, ale lepší hovno na botách než na duši.

Jo a tzv. vůně domova, pro někoho děsnej smrad, pro někoho opravdu vůně. Holt někomu nesmrdí hnůj, někomu peníze.

Byla zima veliká

Máme velké slepice a tyhle malé. A protože velké ubližovaly těm malým a vzájemně se nesnášely, měly oddělené kurníky. Konečně ty malé slepičky měly klid.

Jenže přišly velké mrazy a to se zvířátka chovají trošku jinak. Prostě velké vzaly na milost ty malé a bylo všem tepleji. 

Totéž lze pozorovat i u krmítka s ptáčkama. Vždy se perou, aby jeden nesnědl něco tomu druhému. Ale jakmile je pod -10st., dávají si pomalu přednost.

A co lidé? Hmmm ….. ???