Toulání s nádechem tajemna

Zimní počasí svádí k lenošení doma. Fakt je, že pohodlíčko příjemně vytopené chaty k tomu přímo vybízí. Jenže to bychom pěkně zlenivěli a tak mimo krmení zvířat, což moc práce nedá, chodíme na procházky zdejší, místy ještě téměř panenskou přírodou. Denně ujdeme tak tři až pět kilometrů.

A stále je co obdivovat a stále jsou místa, kde  jsme ještě nebyli. K tomu jsme se dozvěděli, že kousek od nás je zaniklá středověká vesnice. To potom fantazie pracuje naplno. Je to zvláštní, léta jsme chodili kolem a mě to do toho místa vždycky přitahovalo. No, teď už vím proč. A i tak, zdejší krajina je hodně tajemná a dávná historie z ní přímo dýchá.

A tak si tu v klidu chodíme a hádáme, jak to zde asi vypadalo před mnoha a mnoha léty. Zcela určitě bychom se hodně divili. Asi by se divil i poslední majitel zdejšího panství Vladimír, hrabě Lažanský že se mu tady prochází Vladimír, důchodce z Ovčárny :-).

 

 

Číst dál

Podívej, té krásy vůkol …

Tak už máme polovinu ledna pryč. Díky bohu že není sucho jako v létě. Občas napadne trochu sněhu, občas zaprší a tak v potůčku, který byl od jara suchý je opět voda. Otázka je, jak dlouho.

Stačí zvednout hlavu …

Do rána napadlo trochu sněhu, tak jsme se šli projít do lesa. Příroda opravdu umí vykouzlit nádheru. Proč jezdit někam bůh ví kam, když tu krásu máme tady všude kolem. Stačí se dívat.

Utíká to, nedávno byly Vánoce a než se nadějeme budou Velikonoce. Přijde jaro a opět budeme sít a sázet a …. no jako každý rok.

Číst dál

Čerstvě napadaným sněhem

Ráno nás vzbudila Eliška svým me eéé v půl osmé. Mžourám očima do čerstvě napadaného sněhu a zjišťuji, že je nádherně.

Dáme si meltu a mazanec s jahodovou marmeládou, nakrmíme zvířata a Evinka založí na guláš z jelena. Náš mladej se náhodou trefil, a tak máme parádní masíčko.

Přiložíme do kamen tak, aby se gulášek pomalu vařil a jdeme se projít do lesa.

Asi jsme si měli vzít repelent, protože světe div se, létají komáři. Asi nějaký arktický druh.

Nikde ani človíčka, jen úžasné ticho a my. A tak si jdeme v čerstvě napadaném sněhu a za námi jen naše stopy.

Cestou jsme zahlídli srnku. Jenže o nás věděla dřív než my o ní, a tak jsem jí nestihl vyfotit.

Zima tady nahoře je opravdu nádherná.

Po příchodu domů doděláme guláš a vegetíme u kamen. Klídek a pohoda. Předvánoční šílenství se u nás opravdu nekoná.

Číst dál

A je tu zima

Nesnáším zimu! Jo, to bejvávalo. Byl jsem zmrzlý, ven pokud jsem vyloženě nemusel mě nikdo nedostal.

Jenže samota naučí že i zima je krásná. Člověk se otuží a dnes mi zima nevadí. Ba dokonce se mi líbí. Nakrmím zvířata a pak třeba procházka zimní krajinou, kde nepotkáte človíčka. V dnešní době luxus a díky za něj.

Zima tady nahoře je totiž úplně jiná než dole v “ civilizaci“. Tady není ta hnusná šeď, smrad, sajrajt a hluk. Tady je stále i po měsíci krásně čistý sníh a kdo se umí dívat, i příroda je krásně barevná.

Včera napadl sníh. Nikdo se odtud  ani sem nedostal (autem). Klidně by to tak mohlo být do jara a nám by to nevadilo. No řekněte sami, není to úžasné? Někdo by z toho byl na nervy. Nám by se to líbilo. 

 

 

 

Číst dál