No a je tu už nějaký čas jaro. Doposud studené, ale přijde mi, že takové jaro kdysi bývalo.
Stihli jsme zasadit brambory, rajčata i papriky, vysít nějakou tu zeleninu a budeme bojovat předem prohranou bitvu s plevelem. Jo a také jsem stihl 1. května políbit svojí milovanou ženu pod rozkvetlou třešní, což považuji za nejdůležitější počin v měsíci květnu. Ono v nejhorším tu zeleninu člověk koupí, ale nepolíbená manželka … hmm, to není dobré. .-)
Takže budeme plít, nikoliv klít, potom sklízet, zavařovat a za chvíli budou Vánoce. Že jsou daleko? Uvidíte jak to uteče a budou tady. A jak v dobrém rozmaru občas podotýkám, skončí zasraná vedra a přijde zkurvená zima. 
Byli jsme opět nakoupit to nejnutnější a při pohledu na cenovky jsem si začal zpívat starou písničku od Matušky: ,, …. a ceny jsou stálý a lidi se maj…“ I když po shlédnutí filmu o francouzské revoluci 1848, si myslím, že ve srovnání s tou dobou, opravdu mají. Mimochodem, je to velice poučný film z hlediska opakování historie. Ony i romány od Balzaca jsou hodně poučné, ale kdo by to dnes četl, že jo. Já je jako mladík přečetl všechny, z toho polovinu ve slovenštině, protože česky nevyšly.
Lidi dnes až na vyjímky nečtou. Tedy knihy. A mám obavy, že jednou bude komunikace stylem o.k., wow, wau, omg, super a pod. Čímž se kruh uzavře, a pokud Darwin nebyl podvodník a jeho teorie je pravdivá ( o čemž pochybuji), budou z nás opět opice. Což je docela hezká budoucnost, neboť je naděje, že se z nás jednou stanou opět lidé. Jistě k obrovské a neutuchající radosti planety.
P:S: V románu od Balzaca jsem se jako kluk poprvé setkal se slovem exekutor, exekuce, a co to obnášelo. A nechápal, jak to bylo možné, neboť za mého mládí toto neexistovalo. A naivně jsem si myslel, že to už nepřijde. No, a jak se dočítám už hodně let, tak přišlo. Což je jen malinká ukázka toho, jak se dějiny opakují. Jen v jiných kulisách, s jinými herci a v jiných souvislostech.
