Vše při starém

Tak jsme asi po dvou měsících ometli slepičince ze střechy auta, trochu omyli již téměř neprůhledné čelní sklo a vyrazili do tzv. civilizace nakoupit něco těch nejzákladnějších potřeb. A také zjistit, co se tam, kde žijí lidé změnilo.

Pokud jsme čekali, že změnilo, tak nezměnilo lautr nic. Lidé chodí stále jak zombíci s hadrem na hubě dál, městská tzv. policie buzerovala babku za to, že se předpisově nedusí i když kolem nikdo nebyl, v krámech je pořád ještě žrádlo a jako vždy kvality pochybné.

Paní prodavačka v instalatérských potřebách si postěžovala, že instalatéři téměř vymizeli. Tak jsem jí ujistil, že ta reklama na mém autě dávno neplatí, páč být důchodcem je v dnešní době lepší, než živnostníkem a přidal jsem svojí oblíbenou hlášku: ,, Lepší státním úředníkem, nežli drobným živnostníkem.“

Kukuřici pro kuřata měl za 700,-/q pouze pan Babiš v jeho ZZN ( Zemědělské zásobování a nákup – vysvětlení pro mladou generaci). Drobní, nám známí zemědělci ji nemají.

No a tak jsme se po zhruba dvouhodinovém hlubokém civilizačním a kulturním zážitku s radostí vrátili mezi naše milovaná i též nikoliv naše ale divoká zvířátka.

 

Úvaha od lesa

Tak týden cpali dětičkám ve škole do nosů pochybné špejle, aby zjistili že je půl promile pozitivních. Pozitivních, nikoliv nemocných. Promile je prosím setina procenta a procento je setina celku. Kdo není distančně – inkluzivně vzdělán, jistě si spočítá to neuvěřitelné množstní pozitivních školáčků.

To však nestačilo a negativně testované dětičky se dál musí dusit s hadrem na obličeji.

Jsem blbej vidlák, ale buď jsou ty testy na ehmmm … píp a nebo se někdo zbláznil a z lidí si dělá … pííp.

Děkuji bohu, že děti mám už dospělé a nemusím je vyučovat doma, páč za těchto podmínek bych je do školy nepustil.

Radši už ne

Tak nějak jsem doufal, že existuje reinkarnace a že by bylo dobré se sem na Zem ještě někdy vrátit.

Když pročítám dějiny (nikoliv his – tórii, což není totéž) a vidím kam tato civilizace směřuje se modlím, aby ta reinkarnace neexistovala.

Hmm…

Napsat něco k současné situaci je těžké. Ono by nebylo, jenže …. no, co si budem povídat. U radistů na vojně jsme měli tabulku s nápisem: ,, Pozor, nepřítel naslouchá.“

Že je něco hodně špatně jsem si všimnul chvíli po tzv. revoluci, když babce na trhu kontrolovali ty dvě kila mrkve ze zahrádky co se snažila prodat, zda v ní není moc dusičnanů. No, dnes už se raději dusičnany v zelenině nekontrolují. Norma byla zrušena. A víme proč.

No uteklo pár let a ti co řvali, že kouřit v hospodě nééé a fůůůj, i když vedle měli nekuřáckou tak ti dnes řvou, že nesmí cestovat. No milí nekuřáci, do kuřácké hospody jste jít nemuseli. Teď pro změnu nemusíte cestovat. Jo aha, že to není totéž? Analogie je myslím víc než výmluvná. Ono totiž vůbec nešlo o to kouření.    ( Nekouřím a do hospody jsem zavítal tak jednou za rok.)

Jo a ještě něco …. prý v nějakém hypersuper si vezmete skener a nemusíte na pokladnu. Naskenujete, píp, je zaplaceno a nevyndaváte to, cituji: ,, jak debil na pás. “ Ano, je to pohodné, ale nevěstí to náhodou další odlidštění společnosti?

A nebojte, levnější buřty o ušetřený plat pokladní určitě mít nebudete. Jen ona skončí na pracáku.

 

 

 

 

Cesta do zahraničí :-)

No, někdy člověka popadne chuť cestovat a podívat se, co je nového ve světě.

A tak zabalíme řízky, namažeme chleba paštikou, do termosky dáme kafe a vyrazíme za hranice. Tedy za hranice nejen všedních dní, ale i okresu. To se zatím naštěstí smí.

 

Jo, srandičky, svačinu ani kafe nenosíme, neboť naše výlety jsou jen tolik dlouhé, abychom cestou neumřeli hlady.

 

Poděkování na internu v nemocnici Kadaň

Jíte zdravě, žijete na samotě kde vzduch už čerstvější být nemůže, a přesto vám život nadělí překvápko a jste tam raz dva. Kde? Ve špitálu. Žádný úraz, žádná nemoc, stačilo blbě vdechnout do plic oříšek aniž bych o tom věděl. No a za nějaký čas je na světě pacient, kterého vůbec nic nebolí, jen kašle krev. A to hodně.

Oříšek z plic už je venku a já tímto děkuji lékařům i sestřičkám do nemocnice v Kadani i v Ústí za perfektně zvládnutou péči o jednoho důchodce.

P.S. Už zase skáču přes kaluže … tedy pokud zaprší. 🙂

 

 

 

 

 

 

1 2 3 8