Prý není dobré žít tak dlouho na samotě, jsem se tuhle dozvěděl.![](http://www.na-ovcarne.cz/wp-content/uploads/2023/10/IMG_3221kook-300x256.jpg)
Tak nevím, mě se život na samotě líbí převelice. Ovšem tuším, že takový samotářský život za nějaký čas změní myšlení a vnímání tohoto světa. To, co se vám dříve zdálo povrchní, zdá se vám povrchní daleko více. To, co bylo pro vás kdysi důležité, se stává nedůležitým.
Celebrity a tzv. elity díky absenci televize vnímáte buď jako blázny, nebo zločince, a v mnoha případech jako obojí dohromady. A pokud někde zahlédnete náhodou zapnutou televizi, s hrůzou odvracíte zrak a nechápete, jak to někdo může sledovat. Neznáte zpěváky, komedianty … ehm, pardon… herce, a slyšíte-li jména politiků, dost často se vám udělá nevolno.
Do města jdete jen pokud tam musíte. V duchu pochválíte nějakou hezkou, téměř vždy starou architekturu, ale jinak vám to nic neříká a s radostí se vracíte do úžasného ticha samoty.
Ticho. Co je vlastně ticho? To hezky vyjádřil pan Maxmilián Kašparů:
,,Ticho není absence zvuku, ale je to prostor, do kterého vstupujeme, abychom slyšeli cosi v nás.
A někteří lidé nesnáší ticho, protože se začne ozývat něco, co chtějí, aby v nich bylo dávno umlčeno, a ono to v tom tichu vyleze na povrch.“