Nějak se nám ochladilo. Ráno byly jen 3 st., ještě že nad nulou. Ale mají být ranní mrazíky a kvetou meruňky a broskve, to už je horší.

Jo a prý je vyšší inflace. No, to je ale překvapení. Kdo by to řekl. Brambory dražší než banány, no není to úžasné? Vždyť brambory si vypěstujeme a banány jsou stejně GMO, tak je nežereme, protože nám nechutnají.

Ty brambory si vypěstujeme sami, protože zemědělci raději řepku. Ta vynáší díky dotacím více. O to více však zaplatíte za hnusné brambory z dovozu – zjednodušeně řečeno.

Velké hnusné žluté lány, jak smrdíte na vše strany ….

Našim kozám je to všechno fuk, spokojeně se pasou, k tomu dostanou seno a trochu šrotu a jsou spokojené. A my také.

A být spokojený je o hodně lepší, než být šťastný. Štěstí trvá většinou jen nějaký omezený čas, ale být spokojený je tak nějak opravdovější. Ono než se člověk dopracuje ke spokojenosti, ujde dosti dlouhou cestu plnou omylů a životních zvratů, často zapřičiněných svojí vlastní blbostí.

Ne každý se k tomu dopracuje a pokud ano, potom může mluvit o štěstí, že se k té spokojenosti vůbec dopracoval.

Dejte si pozor na to co si přejete, mohlo by se vám to splnit!

Proč se dřít, když máme mechanizaci.

Chystám se na brigádu a moje ženuška se ptá, zda si tam koupím oběd:

Já: ,,Nekoupím, mě to tam nechutná.“

Evinka: ,, Tak budeš žrát karbanátek z jelena.“ 🙂 🙂

Já: ,,No co mi zbývá, to je samej jelen, králík, domácí kuře, muflon, kůzlečí, občas domácí vepřové …. a žádnej mekáč nebo bageta z benzinky. Ach jo.“

No a takhle láskyplně se my bavíme.

Museli jsme nakoupit pár základních surovin. Nevím co v tom hitlermarketu měli za vzduch, ale po návratu do auta nás popadl nezvladatelný záchvat smíchu. Řehnili jsme se s Evinkou snad deset minut a nešlo přestat. Že by smích zoufalců?

Korunu tomu nasadila diskuze pod jedním článkem na internetu:

Vlezete do chrámu nadnárodního korporátního fašizmu a divíte se že to tam funguje jak to funguje?

Kvalitní české potraviny za rozumnou cenu lze sehnat. Ale ne v pražském hitlermarketu. Třeba v lokální samoobsluze u nás mívají hrušky a jablka ze sadu co je hned na kraji města a nemyté brambory z vysočiny od malozemědělce.

Víte že se dá domluvit s biozemědělcem na celoročním pravidelném odběru zeleniny, mléka, vajec a sýrů, za cenu toho španělského a francouzského obarveného, pesticidy nadopovaného polystyrenu bez chuti a bez zápachu?
Bio vajíčka od domácích slepiček za 4-5 kč, kozí bio sýry za 3/4 těch nebio v obchodě a extra tučné bio mléko za 20 za litr.
A ještě si můžete zajet na výlet prohlédnout si tu jejich farmu. A když jim v sezóně pomůžete s prací tak dostanete extra slevy.

Jinak, je pravda, že nákupy v těch velkovýkrmnách pro lidský dobytek, kde zahání nudu davy zblblých důchodců je utrpení a to právě z důvodů naprosto idiotských fint ke zvýšení prodeje, jako je neustálé šibování těmi haraburdy z místa na místo a toho pečiva až do nejzazšího rohu…Já když tam někam musím, tak je mi vždycky nakonec blbě z toho střídání teplot okolo mražáků a z té směsice smradů od drogistického zboží a všech těch potravinářských specialit…

Ani v kapitalizmu vám všechno nenaservírují až pod nos.
Hloupí češi slyší jen na slevy. Kdyby v hitlermarketu měli pytle hoven se 70% slevou tak budou ucpané příjezdové cesty.
Kdyby tu byla poptávka po kvalitě tak by i nabídka byla lepší.
Jediný způsob je hlasovat nohama a peněženkou. Korporace zvyklé vozit východním untermenschům potravní odpad za cenu kvalitního západního jídla se dobrovolně nezmění.

Neděle nám téměř celá propršela. Lidi co mají volno to asi pěkně otrávilo, ale příroda to opravdu potřebuje a vůbec jí to nevadí. Ba naopak.

Kousek za naší chatou tekl potůček, dodnes je zanesen v mapách. Jsme tady šest let a za tu dobu v něm nebyla kapka vody a jeho koryto je dávno zarostlé. Kéž by se zase obnovil. A starousedlíci už ani neříkají: ,, Jo tady pořád prší nebo jsou mlhy. Když je slunečno, tak máme svátek.“

Buďte rádi že prší. Voda je nejzázračnější kapalina a jak známo, bez ní není život. Ani ten náš.

A pokud byste se nudili, můžete si vyrobit bezva párečky dle níže uvedeného receptu:

Máme hlad!!!

Už jsem téměř rok a půl nevzal hasák do ruky a světe div se, vůbec mi to neschází. Jen občas si uvědomím, jak je to fajn nemuset nic a dělat jen to co mě baví. A občas si i vzpomenu na lidičky, se kterými jsem spolupracoval.

A tak se stalo, že jsem navštívil jednu firmu, kde jsem nakupoval materiál. Jel jsem kolem, tak proč se nezastavit.

S potěšením jsem zjistil, že můj odchod do důchodu tuto firmu nepoložil. To víte, těch pár těsnění, občas baterie nebo náhradní díl do hajzlíku, to byl pro ně přece jen kšeft jako hrom 🙂

I mě potěšilo, že ty lidičky tam jsou pořád bezva a že se s nějakým důchodcem vůbec bavili. Ba i kafe jsem dostal na účet podniku. A jak známo, důchodce jak dostane něco zdarma, je blahem bez sebe hihi. Až budu potřebovat zase nějaké těsnění za dvě koruny , určitě si ho půjdu koupit tam. Aspoň kluci budou mít vyšší obrat.

Takže kluci, ať se Vám daří a zůstaňte tak bezva jako dosud.

Pořád někam pospícháte? A proč?

Jasně, ráno se pospíchá do práce. A proč? Není to náhodou proto, že jdete pozdě spát a vstáváte na poslední chvíli, protože každá minuta dobrá?

A také pospícháte s časem. Už aby byl pátek, už aby byla výplata, už abychom jeli na dovolenou, už aby …. tisíc možností už aby to bylo. Co nejdřív! Hned! A kam vlastně pospícháte? A proč pospícháte?  To chcete aby vám ten život co nejrychleji utekl?

Připadá mi, že se všichni chovají, jako by život neměl konec. Jenže on ho má. Z toho vyplývá, že spěchat je docela dost destruktivní činnost, která jako bonus přináší stres, který jak známo život zkracuje.

Takže klídek, nic vám neuteče. Maximálně na dovolenou pojedete místo do Chorvatska k českému rybníku. A zjistíte, že je u něj krásně.