Třešeň

Tuto třešeň s největší pravděpodobností nikdo nezasadil. Je to semenáč a přírodě se to opravdu povedlo.

Plody má sice drobné, ale ta chuť! Něco mezi kyselkou a běžnou třešní. Mívá jich hodně a co nesníme tak zavaříme, protože i jako kompot je vynikající.

Díky přírodo. A protože jsme schopni otrhat jen nejspodnější větve (i tak je toho hodně), zbyde i na ptáčky.

Číst dál

Máme malou zahradu!

Když jsme se s Evinkou poznali, měl jsem pár čtverečných metrů zahrádky. Když to Evinka zjistila, povídá: ,,Víš, já zahrádku nemusím“. A to jsem měl jen pár jahod v květináči, protože podnájem a na trávníček se nesmělo sáhnout.

No, odříkaného největší krajíc, teď jí máme asi půl hektaru mimo pastvin a zjišťujeme, že je to málo. A Evinka s nadšením seje, sází a nikoliv kleje, ale pleje. Jak to tak vypadá, budeme muset zorat další kus pozemku. Sazenic díky skleníku máme tolik, že už teď nevíme kam co dát. Navíc letos zkusíme i melouny, uvidíme jak v pěti stech metrech nad mořem porostou.

Ono vypěstovat dva metráky brambor a spoustu zeleniny bez chemie na celý rok chce opravdu velkou plochu.

Teď už je záhonů více a přibyl skleník

Jo, občas bolí záda, ale ty bolí z ležení u TV ( kterou 8 let nemáme) také. Určitě na tom nedřeme od nevidím do nevidím, jak si mnozí myslí. Ale musí to bavit. O penězích to fakt není. Jen nás potěšilo, že brambory stojí už 22,- korun takže se to pomalu začíná i vyplácet. Ono se to vyplatilo i tak, protože takovou kvalitu bychom nekoupili.

Co nás hodně potěšilo je, že obecní úřad vysázel nedaleko od nás asi 50 stromů. A světe div se, JSOU OVOCNÉ!

 

 

Číst dál

To se takhle vezme kus kozla ….

…. upeče se v troubě a je báječný oběd.

No, tak jednoduché to zase není. Maso dáme péct do trouby se dvěma cibulemi, posypeme solí, kmínem, drcenou pálivou paprikou a skleničkou vody. Z prasátka nám zbyla kůže, tak jsme ji na maso kousek položili – pak jí sežral kocour. Než se maso upeče ( 6 – 7 hodin), uděláme bramborové knedlíky a zelí.

Když je maso pečené slijeme výpek a přidáme 4 stroužky česneku, 1/4 lžičky pepře, lžičku hořčice, lžíci hladké mouky a rozmixujeme ponorným mixérem.

Krátce povaříme a máme vynikající oběd bez masoxů, glutamátu a podobných sajrajtů.

Z obrané kosti uvaříme vývar. Vývar sníme, kosti rozdrtíme slepicím a až přestanou snášet, uděláme vývar z těch slepic. Jejich kosti rozdrtíme pro další slepice a tak pořád dokola.

Tady se opravdu nevyhodí vůbec nic.

Číst dál

Krmení

Koupili jsme krmení pro zvířata a též trochu krmení pro sebe. Nějak to krmení podražilo. Oboje krmení. Zvířátka toho měla za 1180,- a my za 630,-.

Raději však zaplatíme za krmení abychom měli kvalitní maso, mléko a vejce, než utrácet za pochybnou kvalitu.

Krásně kvete meruňka a broskve začnou kvést každou chvíli. Uvidíme, zda nebude mráz. Vloni to vyšlo a úroda byla nádherná.

Sázíme ( zatím do skleníku), sejeme a staráme se o zvířata. Takový normální život důchodců.

Číst dál

Pikýrování

To zasejete salát, dáte ho na okno a čekáte až vyklíčí a začne růst. Jenže doma je teplo a i na okně málo světla, tak z něj máte nítě.

Co s tím? Prostě rozsázet tak, aby jen srdíčko koukalo nad zem. A šup s tím do skleníku, a v případě mrazíků přenést do tepla.

Je to nimračka ty nítě rozsázet, ale později budeme mít krásné a silné sazenice.

A hlávkový salát už jíme bez nálevu. Jako králíci, jen pro sebe ho ( někdy) umyjeme,  protože chemii nepoužíváme a pokud není od  hlíny nebo na něm nejsou slimáci, je zbytečné ho mýt. Dokonce je chutnější.

Jako kluk si pamatuji, že jézeďáci ( vygůglovat co to bylo) ho pěstovali naproti našemu baráku. Žrali jsme to rovnou z pole a nikdy nám nic nebylo. A co jsme toho sežrali rovnou bez mytí. Třeba ředkvičky i s hlínou. Koho by to napadlo mýt! Otřela se špinavou rukou, to byla panečku hygiena. Dodnes si pamatuji, jak ta hlína skřípala mezi zuby. Proto jsme nikdy žádné alergie neměli. Nebyl nikdo, kdo by jí tehdy měl. Ani na základce, ani na hnojárně (SZTŠ). A to jak už jsem psal, chlastali jsme mléko rovnou od krávy a jedli syrová vajíčka. Jak jen jsme to mohli ve zdraví přežít? Já to vím, byli jsme totiž normální mládež 🙂

A stále vidím Evinky asi dvouletou vnučku, jak sedí na cestě, v ruce chleba pro králíky. Jednou si ukousla ona, jednou koza. Oběma chutnalo a oběma vůbec nic nebylo. Dodnes jsou obě zdravé jak řípa 🙂

 

Salát hlávkový

 

Číst dál

Tloustnu

Nějak jsem přes zimu přibral. Moc práce nebylo a ty dobroty od Evinky ….

A to tedy ne! Ne že bych přestal žrát, ale začal jsem chodit do fitka.

Kozy stejně potřebují větší ohradu, tak jsme se dnes do toho pustili. Najít vhodné kůly, ořezat do špičky jako tužku a potom zatlouct palicí. To je panečku posilovna. I s chůzí do kopce a z kopce a ještě se zátěží.  Potom donést kari sítě a připevnit ke kůlům. Je to účinné, užitečné a zadarmo. Vřele doporučuji :-). Ale mojí instruktorku vám opravdu, ale opravdu nepůjčím.

A ještě kozy budou mít větší výběh.

Číst dál

Normální svět

Děti na fotkách opravdu nejsou bezdomovci, ba ani nějaký sociální případ. Normálně si hrající a šťastné děti. Ani nepotřebují matlafóny ( to je mobil), tablety, televizi a jiné ďábelské vynálezy. Hrají si tak, jako jsme si hrávali my.

Ano, žijí na samotě. Ale že by intelektuálně čí jinak strádaly se opravdu říci nedá. Kluk hraje na trubku, k tomu fotbal a hasiči. Jeho ségra gymnastika, flétna a hasiči. Dokonce i ta pětiletá chodí na atletiku a hasiče.

No a ve volném čase si takto krásně hrají. Postaví si domeček ze starých cihel, bláta a toho co najdou a jsou spokojené. I táta jim postavil domeček. Z koupeného materiálu a docela pěkný. Výsledek? Nezájem. Přesně jako v jednom dokumentu. Hřiště za milióny dle EU a děti jim na to kašlaly a hrály si na balících slámy 🙂 .

Z těchto a jim podobných dětí snad (?) vyrostou normální dospěláci. Ta naděje tu je. I když, kdo ví. Ale dětství mají parádní.

Číst dál

Opravdový špekáček

Počasí bylo nádherné a tak jsme šli konečně něco dělat ven. Po celodenní práci jsme si udělali posezení s pochoutkou.

Vypadá to jako špekáček, voní to jako špekáček a navíc to chutná  jako špekáček. Dokonce vám to při opékání nespadne z vidličky. A ta chuť! Přímo božská. Úplně jako za mlada. Kam se hrabou všechny korporátní výrobky z hypersuper.

A pak že nejde udělat kvalitní uzenina. Ještě jednou poděkování do Pochvalova.

Číst dál