Už kvete

Chtělo by se napsat, že kvete blbost. Což o to, ona kvete tak nějak všeobecně čím dál častěji a více, ale o tomhle psát by bylo jako nosit dříví do lesa.

21.11. A kvete ….

Takže kvete šípek v listopadu. No, toto zjištění svádí k úvaze, že nejen svět se zbláznil, ale i příroda. Což by bylo laciné, neboť jako pamětník doby hodně dávno minulé pamatuji, že ačkoliv krávy sice prděly, avšak  planetu neoteplovaly, keře i stromy v tuto dobu nějaký ten kvítek ukázaly.

Jo ty krávy…. nějak nám ubyly, nejen kravičky ale i prasátka. No, ale zase o to víc na polích pěstujeme solární panely (to abychom měli levnou elektriku 🙂 ), montážní haly, sklady a dálnice.

Ale nevadí, elektřinu levně vyvezeme, maso i tu elektriku draze dovezeme. A to se vyplatí.  Někomu určitě.

 

 

 

 

 

Krásná neznámá

Na hlavě kokrhel, roztrhané džíny, v nose má kroužek, ten bude z Číny.

Na nohou křusky, po těle kérka, čípak to asi je, ta mladá cérka.

Koupila cigára a lahev rumu, marjánku prý koupí na černém trhu.

Byla by sexy, byla by krásná, jen kdyby o sebe trochu víc dbala.

Co takhle šatičky, a hezký účes, trochu se nalíčit, nebýt jak poděs.

Ona je moderní, já starý dědek, očkem jsem hodil, a radši zalez.

 

 

Dnes bez názvu

Zavřeli bránu, zahodili klíč,

co bylo kdysi, dávno už je pryč.

Komnaty prázdné, omítka padá,

nezbyla už ani, ta světská sláva.

Nová je doba, nové jsou mravy,

namísto princezen, turistů davy.

 

 

 

Zase jednou Valeč aneb tip na večerní výlet s dětma

Občas máme potřebu podívat se někam jinam, ale aby to nebylo moc daleko. Na výběr toho máme v tomto kraji docela dost. Zámek Krásný Dvůr, zaniklá vesnice s kostelem Maria Stock, česky Skoky, zámek Poláky,  Manětín, a též mimo jiné památky i zámek Valeč, který je nejblíže a rádi se tam občas zastavíme.

Tentokrát jsme však vyrazili až navečer na noční prohlídku s lucernou a také na prohlídku lapidária, kde jsou umístěné originální sochy Matyáše Brauna. Ty jsou krásně nasvícené a hraje k tomu hezká barokní hudba.

Měli bojlery, sedum prasat a ….

… a měli se dobře. Ti brojleři. Jen mě při pohledu na ně napadá, co lidi stvořili za hrůzu.

No já vím, brojlerové kuře bylo vyšlechtěno, aby rostlo rychle a sežralo co nejméně krmiva na kilo masa. Na nic jiného se nehledí. Takové kuře umí jenom ležet, žrát, pít, srát a přibírat na váze. Je rádo, že vůbec dojde ke krmítku a napáječce. Na jiný pohyb nemá náladu a ani sílu.

Vzali jsme s kachničkami šest kousků těch kuřecích zrůd spíš ze zvědavosti. Ale řeknu vám, dívat se na ně, je přímo utrpení. Ve srovnání s ostatními kuřaty i kachnami je ten rozdíl v životním elánu nepředstavitelný.

Brojleři

No, když už jsou na světě, tak je dokrmíme. Ale dokud to nebudou jediná kuřata na světě, tak nikdy více.  Ten pohled na ně fakt bolí. I když … občas mi něco i připomíná.

P:S: Pokud jste dle nadpisu čekali politickou satiru, tak ta opravdu nebude.

 

 

Trochu kultury v Maria Stock

Tak jsme opět zavítali do zaniklé vesnice Skoky. Tentokrát ovšem až večer a za kulturou. Trochu jinou kulturou. Jako neznaboh jsem si ovšem musel vygůglit co to jsou ,,Zpěvy z Taizé“.

Je s podivem, že v dnešní bláznivé době se ještě najdou lidé, kteří chodí zpívat do sboru. A ještě k tomu latinsky.

Zajímavý zážitek a krásná atmosféra svíčkami ozářeného kostela. Fotka je focena bez blesku, neboť blesk zakázán a stativ jsem neměl. Ale jako zajímavost ujde.

Když musíš do města ( Zpověď křupana ze samoty)

Zvířátek už tady bylo dost, tak zase jednou trochu civilizace. A též trochu ironie. Ale jen trošinku.

Vzhledem ke zkvalitňování života za současného brutálního zvyšování životní úrovně nejen důchodců, a též stálé a neutuchající podpory drobného podnikání všeho druhu, skončila vesnická prodejna řeziva. Ta nejbližší od nás byla 10km, teď je kilometrů 60 a to se vyplatí. No, pumpařům a výběrům DPH a spotřební daně z benzínu určitě.

Jo, prý byl nějaký seriál ,,Dycky Most“, nebo jak se to jmenovalo. TV nemáme, tak jen co jsem zaslechl.

Tak tedy Most, no. Je nejblíže. A řeknu vám, to je hned jiný život v tom městě. Spousta aut, křižovatek, lidí, reklam, hytlermarketů, rámusu, ba i tramvaj jsem asi po 15ti létech uviděl. Tady to prostě žije. A ty nádherné reklamy, hned jsem si to musel vyfotit. Tedy fotil jsem Hněvín, to je ten hrad tam nahoře, ale ty reklamy jsou přímo úžasný a tak vyhrál estetický dojem. Co s nějakým hradem. Ještě středověkým, byť moderně opraveným.

Zpívat ptáčka jsme neslyšeli, hnůj cítit nebyl, hovado (myšleno ovád) nás nepoštípal, ba ani kravku ( myšleno zvíře), natož srnku jsme nepotkali. Ten život tam musí být velice nudný a nezáživný. Pro mě tedy určitě. Ale zase na druhou stranu, beton a asfalt no … dobrý no … Nemusí se to sekat. Tedy někdy ano, ale sbíječkou.

Nakoupili jsme to, co jsme potřebovali ke stavbě kurníku, a víte jaký je nejhezčí pohled na jakékoliv město? Ve zpětném zrcátku.

 

Panenský Týnec

Nedokončený chrám, patrně ze 14. století. Zvláštní místo s pozitivní energií.

Při naší návštěvě však bylo na červen tak studené a větrné počasí, že jsme se dlouho nezdrželi. Místo je to však opravdu velice zvláštní a zajímavé.