Drátovááát, letovááát

No spíš stloukat rámečky. Ono to není jen tak. Napřed se rámečky musí stlouci. Na to je přípravek, protože v luftě to fakt nejde. Potom vyvrtat nahoře i dole po čtyřech dírkách a provléknout drát. Drát vypnout, přitlouci mezerníky a nakonec natavit do rámečků mezistěny. Děláme jich ,,jen“ 70, a je to docela makačka.

A to nemluvím o ceně. Jen pro představu: Přířezy na 50 rámků 600,- , mezistěny 350,- za 1 kg, což je do jednoho nástavku. Plus drátek, hřebíčky a mezerníky. Jeden rámeček tedy vyjde na cca 42,- Kč. V jednom nástavku je 11 rámečků.

Ale zase máme báječný med z nádherné přírody. A naštěstí řepka je daleko.

 

Druhé vytáčení

Protože včera těch včel bylo málo, rozhodli jsme se dnes vytočit med, abych si je víc užil. A jestli včerejší roj vypadal divoce, proti dnešku to byl klídek. Dnes včelky byly podrážděné a vůbec neměly náladu si nechat ukrást med. Taky jsem koupil pět žihadel. Dvě do krku a tři do ruky. Naštěstí přes oblek, takže vlastně pohoda ( pro mě, nikoliv pro včely).

Dnes bylo k vytáčení méně, tak alespoň tři fotky. Stáčení do sklenic je ve článku níže.

Odvíčkování
A točíme …
Hurrrááá, tečeee

Rojení

Jdu si v klidu kolem stromu a zarazí mě silné bzučení. Podívám se nahoru a tam hrozen včel. Takže všeho nechat, donést žebřík, rojáček, obléknout kombinézu a pokusit se roj dostat do rojáčku, a u toho neslítnout ze žebříku. Všechno rychle, než včelky odletí neznámo kam.

Podařilo se to a jen s jedním žihadlem. A zítra podruhé vytáčíme med, tak uvidíme kolik ho bude. Letos je léto pro včelky štědré.

To jsme ho vytočili, co?

Tak dnes se konala odměna včelaře za celoroční práci a to je vytáčení medu. Původně jsem to chtěl alespoň nafotit, ale ve včelařském obleku a s rukama od medu to fakt nejde. Tak alespoň úplný závěr. A my jsme utahaní, upatlaní, ale spokojení. Tu největší práci však odvedly včeličky a my jim moc děkujeme.

Napřed se sklenice musí řádně umýt:

Umyto
Potom stočit do sklenic
To je ale medu …

 

 

 

Med, včely a já

Jo, kdybych jako kluk dával pozor, mohl jsem se od pradědy ledacos naučit. Ten měl co já matně pamatuji tak dvacet včelstev a jako malej jsem chodil pomáhat. No, pomáhat … spíše se pléct. A hlavně točit klikou medometu. To vám byla zábava, to jsem miloval. A pěkně mě naštvali, když později strýc udělal pohon na elektriku. Ale i tak to pro dítě jako jsem byl já, bylo super. Pár žihadel jsem schytal a vědu z toho nedělal. A cucat plástve plné medu, hmmm, to bylo doslova žrádlo. A když byl hlad, prababička pekla přímo na plotně sporáku nezapomenutelné vdolky. Mimochodem … dnes je pečeme také tak.

Čtěte dále