Jakoby ten kdo si bere půjčky, si na sebe bral cejch chudoby, smůly, neštěstí, depresí a strachu, kterého se pak léta nemůže zbavit, mnozí se ho nezbaví už nikdy.

A můj dodatek:

Mě se povedlo se z toho vyhrabat. Ovšem ne při každém stojí všichni svatí jako v mém případě. A ne každý dokáže v důsledku toho změnit žebříček hodnot.

Pozoruji – li některé dnešní mladé, spousta z nich by potřebovala padnout na hubu, aby se probrali. Tedy pokud by toho byli schopni. Jenže pokud se to stane, je třeba makat a nějaký čas žrát obrazně řečeno hlínu.

Mě to padnutí na držku pomohlo mimo jiné pochopit jak funguje tento bláznivý svět. I když, možná je jednodušší nic nechápat.

Na závěr ještě jedna věta nikoliv z mé hlavy:

Většina lidí totiž žije svůj život, jako kdyby neměl konec. Při pohledu na něj s vědomím vlastní smrtelnosti se ale člověku změní priority. Problémy pak vypadají směsně a je jednodušší je přejít.