Na noc zavíráme kůzlata odděleně od koz, protože by nám vypila všechno mléko. Je to běžná praxe, pokud si chcete počkat, až budou kůzlata velká a přitom mít nějaké mléko.

Lízinka má každé ráno plné vemínko ale Eliška téměř prázdné. Ostatní kůzlata se hned jak je pustíme vrhnou k mámě a pijí to, co jsme jim nechali. No, nechali, ona koza pokud má kůzlata, vám stejně nepustí všechno mléko co má, vždy si něco nechá pro mláďata.

Ne tak Bertík. Bertík byl totiž každé ráno napapaný. Nikoliv však senem. Mléko od mámy ho nezajímá. Je totiž po snídani. A vůbec ho nezajímá, že i my chceme mléko nejen ke snídani.

Kůzlata mají vrátka ze sítě s oky 10 x 10 cm. No a Eliška mu dokáže dát napít i takto. A pak že zvířata jsou hloupá.

Dnes mají vrátka z hustší sítě, tak uvidíme ráno. Snad nebudou opět chytřejší než my 🙂

Dejte si pozor na to co si přejete, mohlo by se vám to splnit 🙂 Už máme přes hektar.

Dostali jsme do užívání další pastvinu, asi tak půl hektaru. Paráda. Kozy to nespasou a tak asi budeme sekat a sušit, což není jen tak. Pozemek je samý šutr, proláklina a občas skála. Tak polovina by šla posekat bubnovou sekačkou, zbytek je na křoviňák. Bubnovou sekačku nemáme a tak uvidíme jak to zvládneme. Něco nasušit musíme, protože seno bude velký problém. Bude hodně drahé a bude ho málo.

A ještě musíme postavit ohradu, aby ty naše holky neutekly. Ale jsou hodné, dávají nám každé ráno 1,5 l velice chutného mléka. Jen kůzlata na noc zavíráme, jinak by nám všechno mléko vypila.

Čím to krmí? Já to vím, ale prý je to konspirační teorie.

Ty naše papají. Papají hodně. A rostou. Rostou bez antibiotik a růstových hormonů, zato mají šrot z kukuřice, pšenice, ječmene a kopřivy.

Ještě tak čtrnáct dní a půjdou ven. Teď jim ještě trošku topím, aby jim nebyla zima.

Že nevyrostou za 30 dní jako ta kuřata v obchodu? No a co. Zato budou mít maso a ne bahno bez chuti. Takže za tři měsíce budeme mít první v troubě a následně na talíři. A po půl roce budou mít 3,50 kg. Vykuchané! To jsou selská kuřata kalimero.

Kůzlata povyrostla, tak už zase dojíme a máme báječné mléko. A také budeme opět dělat sýry.

Holky okusují větvičky hlohu, bezinky, divokých angreštů i jiných keříků. Kupodivu mají rády i kopřivy, tráva je pro kozy až to poslední.

Celý den se pasou a mléko tím pádem mají vynikající.

Krmíme a krmíme. Zatím stále máme čím, neboť jsme vloni koupili dostatek sena. Králíci ještě dostávají kopřivy ( nikoliv z Lidlu za 600,- / kilo) a ječmen.

No, ječmen pěkně podražil, vloni stál 500,- a letos už 680,- za metrák.

Kuřátka zatím papají směs a ještě tak měsíc budou. Pak už jim budeme šrotovat my, kukuřici s pšenicí. K tomu brambory a nasekané kopřivy.

Zvířata se u nás mají dobře a jsou spokojená. Tak jako my.

Utekl další rok, a opět máme kuřátka. A protože se nám osvědčila a s jídlem roste chuť, máme jich letos padesát. Zatím se mají čile k světu a to jsou na světě druhý den. Králíků máme zatím jen 30 a další se budou rodit. Zkrátka takový minivelkostatek. Jednou nás ta zvířata sežerou.

No a my jako každý rok krmíme, sázíme, plejeme, okopáváme a zaléváme. A také jíme to, co jsme si vypěstovali. Máme salát a ředkvičky a za chvíli budou jahody.

Z legrace jsem zasadil tři jahody do skleníku, už mají plody, tak budou dříve než venku. Alespoň na ochutnání.

Slepice dostaly nové ubytování, krásný velký kurník. A začaly snášet obrovská vajíčka se dvěma žloutky.

Jen nevíme, zda je to tím prostorným kurníkem, nebo běhají za pštrosem 🙂

Nový přístřešek pro kozy je téměř hotov a tak se ten starý uvolnil pro slepice.

A za 14 dní budeme mít čtyřicet kuřátek. Ty budou mít připravené jiné ubytování i s topením, aby jim nebyla zima.

Denně zaléváme, zatím je čím, ale pokud nebude pršet a to hodně tak …. tak nic, nějak bylo a nějak vždycky bude.

A to je nám pouhých 14 dní.