Dnes pokračujeme ve stavbě ohrady, ošetřili jsme včely a Amálka nás asi sežere. Každé tři hodiny dvě deci mléka, začne v sedm ráno a končí s papáním v devět večer. Už jí je deset dnů.
Lízinka
Tak už je doma Lízinka. To je ta kozička, co porodila mrtvé kůzle. Je moc hodná, sice Amálce mlíčko nedá, ale nechá se podojit a tak má Amálka mléko z lahve.
Pomalu si na sebe holky zvykají, snad budou kamarádky a my máme o mazlíka víc.
Amálka staví chlívek – video
Někdo řekne blbá koza. Jenže koza od malička vůbec není blbá. Naopak, je velice chytrá a navíc šíleně společenská. Pokud zrovna nespí, nehne se od nás. Hned ráno se mnou pustí slepice a nakrmíme společně králíky. Zatím se jí ohřeje mléko, nadlábne se a chvíli si spolu hrajeme. Potom usne a jak se vzbudí shání lahev s mlékem.
Kdo neprožil, asi nepochopí, jaké pouto se vytvoří. Ona nám tu práci s ní vynahradí víc než bohatě. Tak se alespoň podívejte jak nám to spolu jde …
Hurá, jaro … a Amálka
Konečně jarní počasí. Máme zaseto tak 40 m2 mrkve, ale stačit to nebude.
Amálce se u nás líbí převelice, už pije ve stoje jako pořádné kůzle. ( Čtěte dále).
Amálka
To se jednou takhle vzbudíte, nasnídáte a zjistíte, že je na světě kůzle, které je tak slabé, že se nepostaví na nohy. A když se kůzle nepostaví na nohy, tak se od maminky nenapije. Koza si ke kojení nelehne. A tak aby ta malá holka přežila, nezbývá nic jiného, než se pokusit jí krmit.
A zároveň si jí pěkně rozmazlit. Tak nám držte palce.Přežila jsem první den, ve 23 hodin jsem se ještě napucla a jdu spát. Tak dobrou noc.
A jak se mám druhý den koukněte dále:
Adélka
Adélka je prostě mazlíček. Ať už chováte jakékoliv zvíře, králíky, slepice, kozy ovce, tak pokud máte zvířátek více, vždy se najde ze stáda jedno, které k vám přilne a vy k němu. A takové zvířátko si prostě k obědu nikdy nedáte.
Jak se krmí miminko
Někdy je potřeba ovečce pomoct s krmením. A je to stejné jako se všemi mláďaty. Malá ovečka se před chvilkou narodila a ještě má pupeční šňůru. Ale na rozdíl od lidí se má ihned čile k světu, a i když se jí ještě klepou nožičky, tak shání co je kde k snědku. Ke mě přišla nikoliv z lásky ale protože čekala, že dostane ještě mlíčko. A jak zjistila že nebude, honem zpátky k mamince. Tohle je úžasné pozorovat. Vypnete a ztratíte pojem o světě i o čase. Okamžik zrození. Opravdový zázrak.
Rosteme
Mrzne až praští, ale my máme pelíšek a navíc jsme otužilí. Na noc nás máma pěkně nakrmí mlíčkem a zachumlá do pelíšku. Už je nám sedmnáct dní a rosteme jako z vody.
Páníčkové jsou pěkně zhýčkaný, ti si musí topit v kamnech a také nosit teplé oblečení. To nám stačí kožíšek a navíc ho máme hezky zbarvený. Ještě pár dnů a budeme papat sami a zapíjet to mlíčkem od maminky. Ale až budeme ještě větší, už nám maminka mlíčko nedá. Ne že bychom ho nechtěli, ale prostě nebude. Ale páníčkové nás o hladu určitě nenechají. No a páníček bude muset udělat pro nás další bydlení, protože se pěkně rozrůstáme. Další dvě tety totiž čekají miminka.
Spokojená rodinka
Tak už nám je nějaký ten den. Papáme seno, ječmen a milujeme kopřivy. Papat kopřivy nás naučila panička. A že toho spořádáme, vždyť je nás třináct. Dnes už jsme velký stejně jako naše máma a brzy i my budeme mít dětičky.
Hraj si, tu máš kohouta
Tak tohle byl mazlíček. Každý večer sám přišel se pomazlit. Jenže jsem musel na několik dní odjet a on zapomněl. Ale krásně uměl drbat ve vlasech. Měl na to talent. A jmenoval se Pepíček.