Dvojí kvalita potravin

I my máme dvojí kvalitu potravin.

Ty koupené a ty vlastnoručně vypěstované a udělané. A vzhledem k tomu, že nemáme potřebu kupovat náhražky a maso napuštěné sám čert ví čím, dvojí kvalitu neřešíme.

Dokud to budou lidé kupovat, bude jim to nabízeno. Potravinářství není žádná charita, ale ten nejtvrdší byznys.

Krásný obal např. borůvkového ,,jogurtu“ je tak důmyslně vymyšlen, že by na to člověk i dostal chuť. Ovšem vnitřek kelímku je o něčem jiném. Jo, chuťově to umí vyrobit, to ano, ale marně hledám ty extra velké kousky ovoce. Místo toho je tam jakýsi rosol a možná se tam najde i jedna scvrklá borůvka.

Obrala jsem výhonky keříků, zobla travičky, dala si trochu šrotu, zapila mlíčkem od maminky a teď to musím přežvýkat. Mám totiž 4 žaludky.

A tak když mám náhodou chuť na jogurt, koupím si opravdový jogurt ( ano, je drahý) a dám si do něj vlastního džemu kolik chci. A ten džem si každý může doma udělat velmi kvalitní.

Nechápu, proč lidé nadávají. Zatím ještě mají možnost se zařídit jinak. I ti z paneláku. Jen to dá víc práce a vyjde to na stejné peníze. Kvalitního se opravdu sní méně a navíc přestanete mít chuť na různé šmakulády plné chemie a náhražek. To je naše zkušenost po šesti létech.

V hypersuper kupte jen to, co neseženete u sedláků a farmářů!

A tak si tu žijeme

Krmíme a krmíme. Zatím stále máme čím, neboť jsme vloni koupili dostatek sena. Králíci ještě dostávají kopřivy ( nikoliv z Lidlu za 600,- / kilo) a ječmen.

No, ječmen pěkně podražil, vloni stál 500,- a letos už 680,- za metrák.

Kuřátka zatím papají směs a ještě tak měsíc budou. Pak už jim budeme šrotovat my, kukuřici s pšenicí. K tomu brambory a nasekané kopřivy.

Zvířata se u nás mají dobře a jsou spokojená. Tak jako my.

Opět kuřata kalimero

Utekl další rok, a opět máme kuřátka. A protože se nám osvědčila a s jídlem roste chuť, máme jich letos padesát. Zatím se mají čile k světu a to jsou na světě druhý den. Králíků máme zatím jen 30 a další se budou rodit. Zkrátka takový minivelkostatek. Jednou nás ta zvířata sežerou.

No a my jako každý rok krmíme, sázíme, plejeme, okopáváme a zaléváme. A také jíme to, co jsme si vypěstovali. Máme salát a ředkvičky a za chvíli budou jahody.

Z legrace jsem zasadil tři jahody do skleníku, už mají plody, tak budou dříve než venku. Alespoň na ochutnání.

1. máj

Nezapomeňte svoji milou políbit pod rozkvetlou třešní. Tradice se mají dodržovat a navíc je to docela příjemné, a může to mít i hezké pokračování -:)

Jdu na to 🙂 Ale jak to dopadlo vám nepovím.

Sókratés

Sókratés – athénský filozof a učitel Platónův 399 př.n.l.

Demokratické zřízení doplatí na to že bude chtít vyhovět všem. Chudí budou chtít část majetku bohatých, a demokracie jim to dá. Mladí budou chtít práva starých, ženy budou chtít práva mužů, a cizinci budou chtít práva občanů, a demokracie jim to dá. Zločinci budou chtít obsadit veřejné funkce, a demokracie jim to umožní. A až zločinci demokracii nakonec ovládnou, protože zločinci od přírody tíhnou po pozicích moci, vznikne tyranie horší, než dovede nejhorší monarchie anebo oligarchie.

 

Sókratés

 

Pohnojte svým dědečkem

Tak prý se budou mrtví lidé dle časopisu 100+1 kompostovat. Svět se už dočista zbláznil.

Pominu – li zvrácenou etiku, má to ještě jeden háček. Kontaminace půdy všemi možnými jedy, které se v tělech nachází díky dnešní stravě v hojném množství.

No jo, plyn je drahý a na kompostu se dá vydělat.

Dobrou chuť !

Déšť nakonec přivolali

Je sucho a nikdo s tím nic nedělá. Vláda jen kecá, lidi to nezajímá.

Naštěstí existuje skupina lidí, kteří  zjistili, že kvůli suchu se bude muset zaorat mák a že i marjánka na tajných políčkách nebezpečně usychá. A začali se radit co s tím. Utrácet peníze  ( ty cizí, natož vlastní) na závlahy se jim nechtělo a tahat vodu konvemi a zalévat už vůbec ne. Dumali, hulili a opět dumali, ale nápad ne a ne přijít.

Ale pak si jeden co kdysi dávno dával ve škole pozor vzpomněl, že afričané bubnují na bubínky, aby déšť přivolali.

A protože mlácení paličkou do bubnu je namáhavé a je tu technika, proč jí nevyužít.

A tak se na louku navezly elektrocenrály, zesilovače, počítače a hlavně obrovské reprobedny. Bubnování bylo tím pádem velice kvalitní a bylo slyšet v okruhu nejméně dvaceti pěti kilometrů.

Vzhledem k tomu, že bez přestání bubnovali celých 24 hodin, déšť nakonec dorazil. Sice malý, ale aspoň nějaký.

Děkujeme chlapci a dívky za vaši usilovnou práci pro blaho společnosti..

Eva má maso, my máme oběd, táta oře pole

Ve všední den na důchodce docela slušný oběd. Kuřecí řízek z vlastního kuřete smažený na sádle z našeho prasete, v potu tváře vypěstované brambory a zelenina. Tedy mimo mrkve.

Zorejte anglické trávníky a postavte kurníky. Pak se budete mít také dobře. Já vím, sci fi. Takový hlad ještě není.

Zaléváme

No jo, je sucho. A to veliké a pokud se nestane zázrak, bude průšvih.

Už vloni vloni bylo zle

Tráva umrněná, pár centimetrů vysoká a už tu máme krávy. Majiteli došlo seno. A jak povídal, tady ( na pastvě) nemají skoro nic. Co bude dále prý neví, ale lze si to domyslet. Nechá pár chovných kusů a zbytek prodá na maso. Ale nemyslete si, že si ho koupíte v Česku.

No a my budeme sekat pangejty jako za našich babiček a sušit každé stéblo, protože seno pokud někdo prodá, tak cena bude astronomická. Bube – li vůbec nějaké. Vždyť místy už schnou i kopřivy pár cm vysoké!

A my zaléváme to, co jsme zasadili a zaseli. Zatím je čím, ale jak dlouho? Snad nám vyrostou alespoň brambory.

Bude to jednou vzácnost?

Moje prognóza? Tu sem raději psát nebudu. Žiji v přírodě a vidím. A začínám víc chápat přírodu než lidi.

 

Pštros dostane přes držku, od kohouta

Opravdu slepičí – nechali jsme kalimera na snášku a tohle snáší

Slepice dostaly nové ubytování, krásný velký kurník. A začaly snášet obrovská vajíčka se dvěma žloutky.

Jen nevíme, zda je to tím prostorným kurníkem, nebo běhají za pštrosem 🙂