Pikýrování

To zasejete salát, dáte ho na okno a čekáte až vyklíčí a začne růst. Jenže doma je teplo a i na okně málo světla, tak z něj máte nítě.

Co s tím? Prostě rozsázet tak, aby jen srdíčko koukalo nad zem. A šup s tím do skleníku, a v případě mrazíků přenést do tepla.

Je to nimračka ty nítě rozsázet, ale později budeme mít krásné a silné sazenice.

A hlávkový salát už jíme bez nálevu. Jako králíci, jen pro sebe ho ( někdy) umyjeme,  protože chemii nepoužíváme a pokud není od  hlíny nebo na něm nejsou slimáci, je zbytečné ho mýt. Dokonce je chutnější.

Jako kluk si pamatuji, že jézeďáci ( vygůglovat co to bylo) ho pěstovali naproti našemu baráku. Žrali jsme to rovnou z pole a nikdy nám nic nebylo. A co jsme toho sežrali rovnou bez mytí. Třeba ředkvičky i s hlínou. Koho by to napadlo mýt! Otřela se špinavou rukou, to byla panečku hygiena. Dodnes si pamatuji, jak ta hlína skřípala mezi zuby. Proto jsme nikdy žádné alergie neměli. Nebyl nikdo, kdo by jí tehdy měl. Ani na základce, ani na hnojárně (SZTŠ). A to jak už jsem psal, chlastali jsme mléko rovnou od krávy a jedli syrová vajíčka. Jak jen jsme to mohli ve zdraví přežít? Já to vím, byli jsme totiž normální mládež 🙂

A stále vidím Evinky asi dvouletou vnučku, jak sedí na cestě, v ruce chleba pro králíky. Jednou si ukousla ona, jednou koza. Oběma chutnalo a oběma vůbec nic nebylo. Dodnes jsou obě zdravé jak řípa 🙂

 

Salát hlávkový

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *