Tak jsem byl zase na brigádě a ….

Chudáci krávy, pastva prostě není

… trochu i chápu lidi z města, že je sucho nezajímá. A když, tak jen povrchně.

To je tak, ráno vstanu, sednu do auta a dojedu do práce. Není čas koukat kolem.

V práci zalezu do baráku a okolí nevidím. No a mezi mé povinnosti patří občas jet s klienty – důchodci na výlet. Takže opět auto, opět velmi omezené vnímání okolí. Cíl výletu nějaký zámek, kde je trávník pečlivě zaléván.

Další náplň práce je např. nákup pro klienty. Autem do hyper super, kde je všeho dostatek. Tedy mimo kvalitního jídla.

Na tomhle žije 80 krav. Tráva není, musí se vozit krmení i voda.

Voda z kohoutku zatím teče, zatím nikdo nemá hlad a tudíž je vše v pořádku.

Pak se vrátím sem do přírody a vidím ten obrovský průser co se na nás řítí. Vidím, že krávy na pastvě nemají co žrát a vozí se jim krmivo co mělo být na zimu. Vidím jen sucho, sucho a zase sucho. Stromy i keře usychají, voda ve studni skoro není.

A všem je to jedno. Maximálně pokrčí rameny a hlavy pomazané řeší CO2, tedy jak na tom vydělat.

Prdlajs CO2! Kácení pralesů, lesů, zničená půda, všude chemie, beton a asfalt. Tady začíná ten průser.  A žádná norma třeba EURO 2356 to nezmění. Ani ta šílenost, že všichni budou jezdit na elektriku.

Časopis Reflex: podle kvalifikovaných odhadů se do atmosféry vinou lidské činnosti dostává jen asi 3,5 procenta oxidu uhličitého, přičemž nejméně 40 procent naší „nadprodukce“ dokáže příroda vstřebat. Na pranýřovanou automobilovou dopravu připadá 0,2 procenta veškerého CO2.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *