Sedíme si na terase a nahoře ke kravínu přijedou policajti a pustí tu jejich diskotéku. Jdeme se podívat, co se děje. Slušně pozdraví a že prý se ztratil sedmdesátiletý pán a kdyby jsme ho viděli, máme dát vědět. No, asi jim to nedalo, nebo si uvědomili, že pán má mobil a ten jde lokalizovat. Po hodině projeli pod námi po pastvině a pána našli sice vyčerpaného, ale živého. To nám už ovšem neřekli..

Chystáme se ke spánku a ….. ,, Haló, haló. “ Rozsvítím venku, za plotem stojí dědula a ptá se kde to prý jsem. ,,Já byl na houbách a ztratil jsem se. Ještě že svítíte.“

Pozveme pána dál, necháme ho omýt poraněnou ruku a dáme mu čaj a napít. Evidentně mele z posledního. Voláme zeťákovi co je u policajtů. ,,Cože? Vždyť už ho našli,“ povídá. ,,Tak tady máte dalšího co se ztratil. Sedí u nás na chatě.“ Říkáme my. ,,Ty vole, to už je třetí“, zní odpověď.

No, během dvou dnů tři lidé ztracení ve zdejších lesích. Záhada. Sedm let nic, teď tři ztracení lidé, kteří se ani neznají.

Děda měl štěstí, jindy tou dobou už máme zhasnuto a vzhledem k tomu, že dle jeho slov má cukrovku a léky s sebou neměl, nemusel by noc v lese přežít. Lesy jsou zde opravdu hluboké a navíc samý sráz.

Lidi, choďte do lesa ve dvou a mějte s sebou ten zatracený mobil. Někdy je kupodivu i k užitku.