Vánočním lesem
Ztichlým lesem, kde společnost tvoří jen stopy zvěře ve sněhu a všeobjímající ticho.
Vánoční přání
Všem svým příznivcům i všem fajn lidičkám přeji hezké prožití svátků vánočních a v příštím roce aby neztratili zdravý rozum pokud jim tedy nějaký ještě zůstal.
Osamělá
Osamělá čeká na kolemjdoucí poutníky, kterých je v zimě hodně málo.
Už chybí jen skřítkové
A možná že nechybí, třeba se jenom přede mnou schovali. Kdo ví, co vše před námi les skrývá. Ale i to, co nám ukáže je nádherné.
A tak si chodíme a díváme se na tu něžnou krásu, která je okolo nás.
Myslel jsem že …
… že se vynáší smetí. Jenže ouha, on se dnes už vynáší i outfit. Sice nevím co to je, protože záměrně jsem Čech jak poleno, ale dle obrázků tzv. celebrit se jedná o šaty.
Takže až zítra ráno povím kozám, že jsem vynesl ten nový outfit (montérky), budou na mě nechápavě čumět a myslím, že takovýmu bláznu by mlíko ani nedaly.
No nic, podle nejen mě se šaty když doslouží vynáší do popelnice. Jinak se šaty nosí. Alespoň tady, kde je svět ještě normální.
Návštěva chrámu hrůzy a děsu
No jo, se můžu stokrát zařeknout, že do těch krámů nevlezu a stejně mi zvědavost nedá.
Že jsou dnešní hračky pro děti všech věkových kategorií až na vyjímky děs a hrůza, jsem tak nějak tušil, páč občas někde něco zahlédnu.
Ovšem vidět tu hrůzu přímo v obchodě mi vyrazilo dech.
Hračky čím hnusnější a méně estetické, tím lépe. Hlavně že pro české děti to má anglické názvy. No holt globalizace a mám dojem, že i debilizace. Neboť hračky alespoň trochu estetické, případně podporující tvořivost a motorické schopnosti tam sice byly, ovšem v množství mizivém a zašité tak, že to vyžadovalo pátrání přímo detektivní.
Ceny nekomentuji. Za tu hrůzu by měli dávat spíš odměnu, že si to někdo odnese.
Tak hlavně, že dětičky jsou již patřičně zpracované a ten děs se jim líbí.
Mě z toho bylo smutno. A to hodně.
Letošní koťátko
Vše při starém
Tak jsme asi po dvou měsících ometli slepičince ze střechy auta, trochu omyli již téměř neprůhledné čelní sklo a vyrazili do tzv. civilizace nakoupit něco těch nejzákladnějších potřeb. A také zjistit, co se tam, kde žijí lidé změnilo.
Pokud jsme čekali, že změnilo, tak nezměnilo lautr nic. Lidé chodí stále jak zombíci s hadrem na hubě dál, městská tzv. policie buzerovala babku za to, že se předpisově nedusí i když kolem nikdo nebyl, v krámech je pořád ještě žrádlo a jako vždy kvality pochybné.
Paní prodavačka v instalatérských potřebách si postěžovala, že instalatéři téměř vymizeli. Tak jsem jí ujistil, že ta reklama na mém autě dávno neplatí, páč být důchodcem je v dnešní době lepší, než živnostníkem a přidal jsem svojí oblíbenou hlášku: ,, Lepší státním úředníkem, nežli drobným živnostníkem.“
Kukuřici pro kuřata měl za 700,-/q pouze pan Babiš v jeho ZZN ( Zemědělské zásobování a nákup – vysvětlení pro mladou generaci). Drobní, nám známí zemědělci ji nemají.
No a tak jsme se po zhruba dvouhodinovém hlubokém civilizačním a kulturním zážitku s radostí vrátili mezi naše milovaná i též nikoliv naše ale divoká zvířátka.
Úvaha od lesa
Tak týden cpali dětičkám ve škole do nosů pochybné špejle, aby zjistili že je půl promile pozitivních. Pozitivních, nikoliv nemocných. Promile je prosím setina procenta a procento je setina celku. Kdo není distančně – inkluzivně vzdělán, jistě si spočítá to neuvěřitelné množstní pozitivních školáčků.
To však nestačilo a negativně testované dětičky se dál musí dusit s hadrem na obličeji.
Jsem blbej vidlák, ale buď jsou ty testy na ehmmm … píp a nebo se někdo zbláznil a z lidí si dělá … pííp.
Děkuji bohu, že děti mám už dospělé a nemusím je vyučovat doma, páč za těchto podmínek bych je do školy nepustil.