Že prší? No, prší. Však ono přestane. Přestalo. Alespoň na chvíli. Tak se jdeme projít. Aspoň na chvíli.

Mrholí. No a co, tak mrholí. Jdeme ještě kousek, vždyť je nádherně.

Bláto? V lese není bláto. To jen lidé vytváří bláto těmi svými auty a stroji na kolech. Nám to nevadí. Bláto k venkovu nerozlučně patří. Vlastně … existuje ještě vůbec venkov? Někde ještě ano, ale ubývá. Škoda.

Vlastně i zvířata vytváří bláto. Ale jen když jsou zavřená na malém prostoru. V přírodě zvířata bláto nevytváří. Vlastně divoká prasata ano. Ale jen někde, to aby se v něm mohla válet. Prasata to jsou!

My nejsme prasata. Co můžeme vybetonujeme, vyasfaltujeme, páč jak by to vypadalo někam přijít s botami od bláta. Fakt je, že ani to prase není tak blbý, aby kdeco vybetonovalo. Nebo všude nadělalo bláto.

Home office je prý děsně fajn, dozvěděli jsme se od jednoho pána z velkoměsta. Prý může být na vsi a pracovat z domova. A prý to ten venkov pozvedne. Asi tou jeho aplikací v PC. Tak to tedy určitě. Jen zapomněl dodat jak pozvedne. Asi k hvězdným výšinám a tam jak známo nesmí ani kohout zakokrhat a nedej bože aby smrděl hnůj. Nebo bylo někde bláto. No, jenže pak už to nebude venkov, víte pane?

Z vycházky jsme se vrátili trochu zmoklí, boty zablácené ale naše mysl … jak to napsat?  V lese je prostě vždy nádherně. Díky za něj.