No, pionýrský se to jen jmenovalo. Slovo pionýr jsme tam nikdy neslyšeli.

A s tím pitím to bylo tak: ráno kuchařky pod okno jídelny postavily dva kýble s vodou. Do každého kýble nalily dvě lahve šťávy, zamíchaly, naběračku ponechaly a na parapet okna postavily dva hrnky.

Ano, čtete dobře, dva hrnky na celý tábor! A žádné oplachování, nebo nedej bože mytí.  Dvakrát denně ty hrnky vyměnily za čisté. A to jsme často byli líní a chlastali rovnou z naběračky.  Přesto jsme všichni byli zdraví, žádná epidemie, prostě nic. A víte proč?

Vy starší, ehm, mladí, krásní a chytří jako já ve třiašedesáti to víte také. Vysvětlete to prosím těm opravdu mladým, chytrým a krásným. Díky.