Eliška je velice společenská. Nejraději by bydlela s námi. Jenže to nejde, jednak by nám sežrala zahradu a nechat jí, tak by si zabrala i naší postel.
Občas jí navštíví kravičky, kozy od sousedů a tak je spokojená.
Eliška je velice společenská. Nejraději by bydlela s námi. Jenže to nejde, jednak by nám sežrala zahradu a nechat jí, tak by si zabrala i naší postel.
Občas jí navštíví kravičky, kozy od sousedů a tak je spokojená.
Nastal čas pořídit další kozičku a kozlíka. Pročetli jsme inzeráty a vyrazili na nákup. Na jedné adrese byl kozlík, na druhé kozička. Sice bylo vedro k zalknutí, ale s klimoškou v autě přežijeme my i kůzlata. A tak jsme vyrazili.
Na první adrese nás přivítala babička, jak sama prozradila, bylo jí 84 let. Ta by mohla o kozách něco vědět a tak to vypadalo nadějně. Jen do momentu, než otevřela chlívek. Na prostoru s bídou 2 x 2 metry ležely na dlažbě bez podestýlky dvě kozy a u nich kozlík. Slušnost a úcta ke stáří mě zabrzdila před nepublikovatelným projevem. Kozlík vypadal kupodivu v pořádku a také mi ho bylo líto. Dal jsem babce co si řekla, naložil ho do kufru a radši hned odjel.
S hrůzou co nás čeká na na další adrese jsme popojeli pár kilometrů. Projeli jsme lesíkem a …. krásně udržované pozemky, kozy s ovcemi v úžasné pohodě na pastvě a pán tak v mém věku. Od pohledu pohodový chlápek.
Chvilku jsme povídali, kozy vytušily že se něco bude dít a držely se v bezpečné vzdálenosti. . Jak jí jen chytit? Nakonec je opatrně zahnal do chléva a tam už to bylo jednodušší. No a my měli v kufru Filípka a Elišku. Filípek si lehnul a po chvíli usnul a Eliška téměř celou cestu koukala zadním oknem ven.
No a tak je máme doma. Elišce se dva dny stýskalo ale rychle si zvykla. No a Filípek? Ten se tu cítí jak v kozím ráji. Zkraje chodil jak flegmatik, ani nemečel že se mu stýská. No, také po čem, že? Tady má mlíčko od Lízinky, občas trochu šrotu ( ale jen málo, nesmí ho moc) a už vesele skáče jako správné kůzle.
Protože Lízinka zůstala bohužel sama, pořídili jsme jí společnost. Kozlíka a kozičku. Jenže Líza je nechce a moc jim ubližovala, tak šla zpátky ke stádu kde vyrostla. Jen si jí chodíme 3 x denně podojit.
A Vám představujeme Filípka a Elišku:
Amálka svůj boj o život nakonec prohrála.
Dole je složení krmné směsi. Tak tohle naše kuřata neviděla ani náhodou. Místo toho dostávala vařené brambory, šrot, syrovátku, travičku, mrkvičku, rozdrcené kosti z králíka a občas si ulovila nějakou žížalu nebo brouka. Nevyrostla sice za 30 dní nýbrž za 3 měsíce, ale ta chuť je úplně o něčem jiném. Ale dočkali jsme se. Mňam 🙂
Video z ranního krmení. Kuřata v nádherné pohodě, jako my. 🙂
Kompletní krmivo pro odchov kuřat 8-14. týden stáří
Způsob použití: Krmivo je určeno pro krmení kuřat od 8. – 14. týdne věku.
Složení: Pšenice, ječmen, řepkové expelery, lihovarské výpalky sušené, pšeničné otruby, kukuřice, sójový (GMO) loupaný extrahovaný šrot, pšeničná mouka krmná, uhličitan vápenatý, řepná melasa, dihydrogenfosforečnan vápenatý, chlorid sodný.
Sousedé co mají králíky jsou daleko a incest je nežádoucí. Proto jsme zakoupili nového samce. Sice by stačila pouliční směs, ale nakonec vyhrál čistokrevný.
Tak tedy Dalmatínský strakáč rex černý s rodokmenem:
Amálka ráda chodí do lesa. Nikoliv na houby, ale na lístečky keřů. Nasbírá na srst semena svízele a co pak s tím? Olízat to nejde a tak nastoupí kuřata. Amálka je čistá a kuřata si pochutnají. Krásná spolupráce.
Lízinka má k dispozici hektarovou pastvinu a kus přilehlého lesa, ale asi je jí to málo. S oblibou chodí do ohrádky po kuřatech, protože tam roste mladá pšenice, co zbyla po krmení. A dokáže se protáhnout tím malým otvorem tam i zpět.
Panička naučila králíky papat kopřivy. Denně jich sežerou takovouhle náruč.
Čtěte dále
Každé ráno kuřata netrpělivě čekají na otevření kurníku. Krásně rostou, ale jsou mlsnější než koza nebo já. Mají šrot z kukuřice, pšenice a ječmene a být to podle nich, stačila by kukuřice. Jenže takhle ne, to byste byly holky obézní a to nejde. Takže dostanete jako přílohu zeleninu v podobě drobně nasekané travičky. A odpoledne nadrcené kostičky z králíka co bude k obědu. A moc nečumte ( nikoliv čtenáři ale kuřata), masíčko sežere panička s páníčkem.
Kuřátka mají pět týdnů a rostou jako z vody. Rozšířili jsme jim výběh a Líza s Amálkou vydatně pomáhaly. Takže máme nejen větší výběh, ale i oslintanou košili. Nevím, co jim na mé košili tolik chutná. A zip u svetru přímo miluje.
Lence se vylíhly jenom dvě kachničky. Bohužel se jedné zmocnil kocour, a tak nám tu jednu přinesla s tím, že důchodci mají čas to vypiplat. Máme čas a mimo Amálky dalšího sirotka.