Letošní první kůzlátko. Narození prvního kůzlátka v daném roce považujeme za začátek letní sezony.
Zimní
Copak uhlí, ale melouny
No jo, vozit uhlí z Austrálie do Ostravy je přece naprosto normální. Že je ho tam v tý Ostravě pod nohama na nejméně 20 dalších let vůbec nevadí. Vždyť z Austrálie to je nějakých 20 000km, pod Ostravu k tomu uhlí prý tisíc. Nikoliv km, ale metrů. Buď ho tedy naše pokroková společnost neumí dostat na povrch, nebo se (z finančních, příp. politických důvodů) nechce. Pozitivní je, že tam zůstane pro další generace.
A co takhle melouny? Ty dovážíme z Brazílie. A borůvky? Ty pro změnu z JAR. Já vím, v lednu tady meloun těžko naroste a aspoň jsou vytížená letadla. Místo lidí melouny.
Myslím, že tohle je dobrý nápad. Obojí jsme zakoupili a obojí bylo kupodivu vynikající. Meloun dokonce chutnější než v létě. A při srovnání cen ten meloun ani nebyl tak drahý. 30,- Kč za kilo versus mandarínky za 43,- to vychází docela dobře. Kolik jsme snědli pesticidů, herbicidů, insekticidů a posklizňových roztoků netušíme.
Cenu uhlí z Austrálie se mi zjistit nepodařilo. Jo, a až Egypt doveze písek z Ameriky, tak se nedivte. Je to naprosto, ale naprosto normální.
PF 2022
Vánočním lesem
Ztichlým lesem, kde společnost tvoří jen stopy zvěře ve sněhu a všeobjímající ticho.
Vánoční přání
Všem svým příznivcům i všem fajn lidičkám přeji hezké prožití svátků vánočních a v příštím roce aby neztratili zdravý rozum pokud jim tedy nějaký ještě zůstal.
Osamělá
Osamělá čeká na kolemjdoucí poutníky, kterých je v zimě hodně málo.
Už chybí jen skřítkové
A možná že nechybí, třeba se jenom přede mnou schovali. Kdo ví, co vše před námi les skrývá. Ale i to, co nám ukáže je nádherné.
A tak si chodíme a díváme se na tu něžnou krásu, která je okolo nás.
Myslel jsem že …
… že se vynáší smetí. Jenže ouha, on se dnes už vynáší i outfit. Sice nevím co to je, protože záměrně jsem Čech jak poleno, ale dle obrázků tzv. celebrit se jedná o šaty.
Takže až zítra ráno povím kozám, že jsem vynesl ten nový outfit (montérky), budou na mě nechápavě čumět a myslím, že takovýmu bláznu by mlíko ani nedaly.
No nic, podle nejen mě se šaty když doslouží vynáší do popelnice. Jinak se šaty nosí. Alespoň tady, kde je svět ještě normální.
Návštěva chrámu hrůzy a děsu
No jo, se můžu stokrát zařeknout, že do těch krámů nevlezu a stejně mi zvědavost nedá.
Že jsou dnešní hračky pro děti všech věkových kategorií až na vyjímky děs a hrůza, jsem tak nějak tušil, páč občas někde něco zahlédnu.
Ovšem vidět tu hrůzu přímo v obchodě mi vyrazilo dech.
Hračky čím hnusnější a méně estetické, tím lépe. Hlavně že pro české děti to má anglické názvy. No holt globalizace a mám dojem, že i debilizace. Neboť hračky alespoň trochu estetické, případně podporující tvořivost a motorické schopnosti tam sice byly, ovšem v množství mizivém a zašité tak, že to vyžadovalo pátrání přímo detektivní.
Ceny nekomentuji. Za tu hrůzu by měli dávat spíš odměnu, že si to někdo odnese.
Tak hlavně, že dětičky jsou již patřičně zpracované a ten děs se jim líbí.
Mě z toho bylo smutno. A to hodně.
