Staré cesty mají zvláštní kouzlo. Kdo je vybudoval, proč a kdo po nich asi chodil.
Proč šel tam, kam šel, na co asi myslel? Byl smutný, nebo veselý, utahaný z práce na poli, nebo šel za svojí milou do vedlejší vesnice?
Mnoho cest zavál čas, tak jako příběhy dnes už bezejmenných pocestných.
Některé cesty zůstaly, jiné si příroda vzala zpátky. Co asi tak za hodně, hodně let zbude z dnešních cest? Kdo po nich jednou bude chodit?
Cest je dnes málo. Nejen cest pro pěší, ale i cestiček k těm druhým. Dnes jsou dálnice. Rychle tam, rychle zpátky. Vnímat to, že je kolem příroda která nespěchá, na to není čas. Rychle a ještě rychleji.
Ale kam rychleji? A proč rychleji? Všechno fofrem. I ty vztahy mezi lidmi.
Samé otázky, ale odpověď jenom tuším.
Já jsem z toho pytlík
Tak prý obchodní řetězce nahradí igelitové pytlíky pytlíkama z bavlny. Pytlík si zákazník sám vypere a může jej použít znovu. Prý je to ekologické. Hmm, tak jo.
Co to znamená? Pole, sice ne u nás, ale jinde zasereme ještě více umělými hnojivy a chemickými postřiky. Zpracování bavlny – další sajrajt do přírody. Následuje převoz přes půl zeměkoule. CO2 nevadí? Jak kdy, že jo.
No a nakonec si zasereme vodu práškama na praní, až ten ekozázrak budeme prát.
Připomíná mi to jednu akci, na které používali místo kelímků porcelánové hrnky. Paráda. Jenže ty hrnky vozili 20 km do myčky!!!
Připravuje se …
Zítra se chystám vařit sirup z cukrové řepy. Pokud se k tomu dostanu, dám sem postup i s fotkama.
Cukrovku jsme sehnali, teď jí jdu vyprat a zítra to vypukne 🙂
Opsáno z internetu
Vynikající reakce novináře od SkyNews Australia mladým lidem, kteří nedávno projevili protest proti změně klimatu :
“ Jste první generace, která vyžaduje klimatizaci v každé místnosti; všechny vaše lekce jsou prováděny na počítači; máte TV v každé místnosti; strávíte všechny dny s elektronickými prostředky; místo aby jste šli do školy, používáte velké množství vozidel, která ucpávají veřejné ulice; Jste největším spotřebitelem spotřebního zboží v historii a neustále nakupujete nejdražší oblečení, aby bylo “ módní „; Váš protest je inzerován digitálně a elektronicky.
Mládeži, než budete protestovat, vypněte klimatizaci, choďte do školy pěšky, vypněte telefon a čtete knihu, místo nákupu baleného jídla si připravte sendvič.
Nic z toho se nestane, protože jste sobecký, špatně vzdělaní, ovládaní lidmi, kteří vás používají, tvrzením, že jste ušlechtilá věc, zatímco si užíváte ten nejdivočejší západní luxus “ Probuďte se, napřed vyrosťte a zavřete ústa. Před protestováním se prvně informujte o skutečnostech.“
RUČNÍ DOBA – už je dávno pryč
Bývaly doby, kdy se vše vyrábělo ručně, s ručními nástroji. Ať už šlo o věci do kuchyně, do hospodářství, nábytek a nebo jenom o něco hezkého. I po mnoha létech mají tyto věci duši a duši umějí pohladit.
Ano, byly drahé, vzácné a bylo jich málo. A lidé si jich vážili, dědily se často z generaci na generaci. Třeba taková násada ke hrábím byla přímo vyleštěná od rukou, které s ní pracovaly. Nejen vyleštěná, ona byla jakoby nalakovaná. Jenom to nebyl lak, ale pot a oděrky kůže. Časem to ztvrdlo tak, že od laku to bylo k nerozeznání. Ano, lidé se nadřeli tak, že už si to nikdo z nás nedovede představit. Nikdo z nás nechce, aby se to vrátilo. Ale proč si dnes ničeho nevážíme?
Dnes se koupí nové hrábě ( pokud je ještě někdo vůbec potřebuje), někam se pohodí a jdou se koupit nové.
Šel čas, přišla výroba v továrnách a věci začaly být čím dál levnější. Jestli hezčí, to záleží na úhlu pohledu. Ze začátku možná i trvanlivé, což už dávno není pravda. Jeden výrobek jako druhý. A hlavně neopravitelný. Ještě tak opravovat, kam bychom přišli, výroba musí běžet.
A tak si lidé ničeho neváží, jídlem počínaje a výrobky konče. Hlavně hromadit krámy. Jak to naše prababičky jen dělaly? Neměly roboty, myčky, pračky atd. Já vím jak to dělaly. Ručně! Už slyším námitku, že nemusely chodit do práce. Nemusely, ale uživily rodinu z toho co chlap přinesl. No, dnes když musí mít veškerý luxus tak holt musí. Otázka je, co to je luxus. Dovolená u moře? Pcháá. Fakt luxus. Dnes se totiž nikdo nechce smířit s tím, že je prostě chudý. Je to taky netěšilo, ale neměly z toho trauma, ani se kvůli tomu hned nerozváděly.
Každý má v PC tisíce fotek. Kolik si jich prohlédnou naši pravnuci? Já vám to povím. Pokud je nevytisknete, tak ani jednu. Nebude na čem.
Touha lidí tvořit vlastníma rukama někam ustoupila. Ono také proč, vždyť jde všechno koupit. A navíc, mají to ti nahoře dobře spočítané. Za materiál dáte víc, než když si výrobek koupíte hotový. Jen jednu vadu ten hotový vždycky má: nemá duši a nemáte radost z toho, že jste něco, i třeba nedokonalého vytvořili vlastníma rukama. Ten pocit je totiž k nezaplacení.
Tak, a jdu zaorat hnůj, abychom měli příští rok dostatek brambor. Podotýkám, že díky pokroku nikoliv kravským potahem.
Přesto: lidi brzděte !
Něco hezkého …
L. P. 2035
Nějak to moc rychle letí. Tedy čas. Už tady jsme osmý rok.
Prý lidi touží žít ve městě. Tak ať si tam žijí, když se jim tam tolik líbí. Jenže to má jeden háček. Jsou úplně odpojeni od přírody a vymýšlí kraviny. Například to, že chovat krávy je hrozně špatné, protože prdí a pak se otepluje planeta.
No dobře, hovězí téměř nejím, tak by mi to mohlo být fuk a měl bych se radovat, jak zase bude počasí normální. Jenže těm ,,yntelygentům“ jaksi nedošla spousta souvislostí. Nebude hamburger v mekáči. A to by byl megaprůůůůůser.
Nebude mléko a tím pádem ani žádný výrobek z něj. To by mi nevadilo, máme kozy ( než zakáží i ty) a mléko v krámu nekupujeme.
Co mi ale vadí je to, že bez hnoje který produkují právě ty krávy je za pár let to, co je dnes téměř na každém poli – mrtvá hmota. Zelené hnojení to opravdu nezachrání.
Nažerem se tedy salátu, GMO sóji a GMO řepky. Vše chemicky pohnojíme, postříkáme, zeleninu vypěstujeme hydroponicky. To už umíme. Otázka je, kolik taková zelenina bude obsahovat tělu prospěšných látek. No nevadí, koupíme si umělé vitamíny a potravinové doplňky. A máme vyhráno.
Jo, vlastně ještě ne, ještě zbývá zakázat prasata, ovce, králíky, slepice, kachny, husy, krocany a zlikvidovat vše živé. Jediné povolené maso budou chemokuřata z velkochovů. A to jen dočasně.
Ještě bych navrhnul vykácet všechny lesy a vše vybetovovat, případně vyasfaltovat. Zrušit všechny elektrárny mimo těch no, ehm … na sluníčko a na vítr.
Jo a když auto, tak jedině na elektriku.
Copak nám ještě zbývá? Už to mám! Zbývá člověk!!! Ten taky prdí. Pryč s ním!!!! Konečně se planeta přestane přehřívat a bude ráj na zemi.
Rada na závěr: neberte mě vážně, možná mi z té samoty hrabe. I když … George Orwell a jeho román 1984 ??? Bylo to varování, nikoliv návod!
Hudba která se mi líbí
Nejraději mám ticho, ale občas je fajn si poslechnout něco hezkého:
A ještě jednou, trochu jinak:
V hodině dvanácté
Konečně zapršelo. Že nám bude stačit ke spokojenosti déšť bychom dříve nepředpokládali.
Brambory se ještě vzpamatovaly a budeme doufat, že narostou do obvyklé velikosti. A nejen brambory, všemu ostatnímu hrozilo uschnutí. I tak toho uschlo dost.
Takže tam nahoru, vřelé díky. I když v žádném případě není vyhráno. To by muselo pršet nejméně měsíc.
A ještě starý vtip z dob, kdy ještě normálně pršelo:
,,Svatý Petře, už by ten déšť snad stačil“
,,Kdepak, všechno je posrané, neustále splachovat!“
Klídek, je jen sucho
Je sucho. Ve studni nám dochází voda, začínají schnout i brambory. Tráva vypálená na drn a zalévat není čím. Vodu máme tak pro sebe a pro zvířata. Horko těžko udržujeme při životě rajčata a papriky. Prostě zalévat není čím. No ale budeme mít mimo jiné dálnici z Prahy až do Varů. Prý je potřeba.
No nevím co je potřebnější, zda lesy, louky a pole s kvalitní ornicí nebo být rychleji v Praze. I když ta kvalitní ornice je dnes sci fi, ale pořád je lepší než asfalt.
Místa pro beton a asfalt je pořád ještě dost. Tak betonujme, stavme a asfaltujme. Kácejme lesy, zničme louky. K čemu příroda. Jsme přece páni všeho. Namyšlení, nadutí a povýšeni nad přírodu.
A jídlo dovezeme. Pokud ovšem bude za co a pokud bude odkud. Ono totiž za pár let odkud nebude. Potom si příroda od toho parazita co si říká člověk debilní – pardon, měl jsem na mysli moudrý – konečně oddychne.
Ne však na dlouho, pár jedinců přežije a kolečko se bude opakovat. Tak jako mnohokrát před námi.
Klídek, voda z kohoutku teče a hitlermarkety jsou plné srač.. ehm, kvalitního a chutného jídla.
Dotaz: Vláda se holedbala že obnoví asi tisíc rybníků. Kolik už jich obnovila????