Sušíme

Slunce, seno, jahody

Počasí je ideální na sušení sena a tak sušíme. Někdo suší peníze, my seno. Vzhledem k tomu, že na tom místě bývala bažina a teď není protože krávy hodně prdí, je tam vlhko a tím pádem tráva přímo parádní.

Minulý týden jsme postavili 100 m ohrady

Takže sena bychom měli hodně, jen to nestíhám posekat. No jo, jak taky když jsem se včera nemohl hnout. Křoviňák něco váží a třicet už mi není. Budeme muset našetřit na pořádnou sekačku. Pak bychom mohli být soběstační i se senem.

 

 

 

Včera jsme vytáčeli med, zatím jen 33 kg. Snad včelky ještě nějaký nanosí.

Letošní první naše seno

A začínají zrát jahody. A roste také plevel a to neuvěřitelně rychle. Nudit se nebudeme. Za chvíli začne totiž zavařování.

 

 

Mlíkaři

Byly doby, kdy se do obchodu vozilo mléko každý (!) den čerstvé. To mléko bylo ve skleněných vratných lahvích a nahoře v té láhvi byla usazená opravdová smetana.

Z takového mléka šel udělat tvaroh, případně sýr, který však pokud vím nikdo nedělal. To mléko totiž asi třetí den zkyslo, na rozdíl od toho dnešního. Tedy ony krávy dojí pořád stejné mléko, ale dnes musí vydržet hódně dlouho a tak se ,,upravuje“. Dle mého názoru prostě akorát kurví. Tak zvané trvanlivé je spíš mléčný výrobek než mléko.

No ale zase vás nebudí ve tři ráno mlíkaři, kteří do nočního ticha vytvářeli nezapomenutelný hlukový kolorit kolem každého obchodu s potravinami. Lahve s mlékem byly totiž v plechových přepravkách a při manipulaci dělaly celkem slušný rachot.

A cena? Plnotučné 3 Kčs, tzv. obyčejné jak jsme mu říkali tuším 2,- nebo 1,60 Kčs. Na brigádě v roce 1973 ( bylo mi 16) jsem si vydělal 2200,- čistého a koupil si za to vysněný magneťák. 🙂

Tak, a jdeme dojit naše dvě báječné kozy. Tady je svět naštěstí ještě normální.

 

 

Kuřata kalimera

30 dní stará

Dnes jsme dali všechna kuřata ven. Chtěl jsem pro vás vyfotit všechny ( 50 ks ), ale zatím  se bojí, tak jsou zalezlá v kurníku. Venku se jim však líbí hodně.

No, za 30 dní na pekáč fakt nevyrostou. Zato jsou krmená bez sajrajtů, klasickým krmivem. Pšenice, kukuřice, ječmen a kopřivy. Občas syrovátka, to když děláme sýr.

To je tak, kozy dají mléko, z mléka uděláme sýr a syrovátku dáme kuřatům. Kozy a králíci dají hnůj, tím pohnojíme záhony. Kosti z kuřat a králíků sešrotujeme a dáme slepicím, ty nám dají vajíčka. A tak pořád dokolečka. Jen to obilí kupujeme a také seno, které v potřebném množství nejsme schopni nasušit.

 

1 den stará
20 dní stará

Senoseč

Tak jako každý rok touto dobou přijely dva traktory posekat pastviny pod námi.

Tohle přijeli sekat. Vloni tam byla tráva půl metru vysoká.

Traktory mají pěkné, skoro nové a za nimi sekačku s asi šestimetrovým záběrem. Potud je to paráda, to co by kosou sekalo několik lidí nejméně týden, mívají posekané za jeden den.

Ovšem něco je velmi, velmi špatně. Není tráva! Tedy je, ale většinou tak 15 cm vysoká, někde ani to ne a navíc velice řídká. Pan traktorista objel pastvinu, kouká na to co posekal, zakroutil hlavou a odjel na vedlejší v naději, že tam to bude lepší.

A tak jsme rádi, že jsme dostali do užívání těch půl hektaru a nějaké seno si nasušíme sami. Sice tráva nic moc, kopřiv a plevele je tam hodně, ale aspoň je to vysoké a bude toho dost. Sekám to křoviňákem, dá to zabrat ale jde to.

A tohle sekáme my.

 

Snad ty naše kozy a králíky v zimě uživíme.

 

 

 

 

 

P.S. Objeli i druhou louku a usoudili, že by to byla škoda nafty. Tak odfrčeli domů. Asi se bude zlevňovat hovězí 🙂

Snídaně

Včera jsme pro samou práci zapomněli upéct chleba, takže co si dát k snídani? Jednoduché řešení. Nadojili jsme mléko a Evinka udělala výborné palačinky s naší jahodovou marmeládou. K tomu melta a byla parádní snídaně.

Žádné do krámu pro rohlíky a pod. Když máme chuť na rohlíky, upečeme si je dle našeho receptu a jsou stokrát lepší než ta žvýkačka z krámu. Něco málo nakoupit pojedeme až po důchodu, což je za 14 dní.

Je úžasné chodit nakupovat jednou za měsíc. Vřele doporučují dva ze dvou obyvatel samoty 🙂

Nájemníci

Chatičku sice máme malinkou, ale co nás tady bydlí! Ve škvíře pod střechou má hnízdo rehek zahradní a to hned dva páry. Dále konipas bílý. V ostružině pnoucí se po chatě má hnízdo kos.

No a konečně já a Evinka. Tedy mimo to nás ještě navštíví mouchy a mravenci a sem tam i nějaký ten pavouk. V zimě občas i myška. Jo a také kocour, tedy pokud se zrovna někde netoulá. Ten dokonce i nějakou myš chytne. Často to není, protože je línej jak vandrák v červenci. Nejraději hnije u kamen. To by mu myši mohly tancovat po hlavě.

Kozy by nejraději s námi bydleli také, ale to nejde, sežraly by mi salát k obědu.

Prší

A prší dost. Včera jsme stihli okopat brambory a posekat půl zahrady a pokud bude hezky, snad z toho bude seno.

Jo a protože prší, už nemusíme ,, bojovat se suchem“. Já se suchem nebojuji, jen se snažím hospodařit jako naši předkové. Hnojím hnojem, pleju a nekleju a jakákoliv chemie k nám nesmí.

Bertík je fakt chytrej a Eliška taky

Na noc zavíráme kůzlata odděleně od koz, protože by nám vypila všechno mléko. Je to běžná praxe, pokud si chcete počkat, až budou kůzlata velká a přitom mít nějaké mléko.

Lízinka má každé ráno plné vemínko ale Eliška téměř prázdné. Ostatní kůzlata se hned jak je pustíme vrhnou k mámě a pijí to, co jsme jim nechali. No, nechali, ona koza pokud má kůzlata, vám stejně nepustí všechno mléko co má, vždy si něco nechá pro mláďata.

Ne tak Bertík. Bertík byl totiž každé ráno napapaný. Nikoliv však senem. Mléko od mámy ho nezajímá. Je totiž po snídani. A vůbec ho nezajímá, že i my chceme mléko nejen ke snídani.

Bertík

Kůzlata mají vrátka ze sítě s oky 10 x 10 cm. No a Eliška mu dokáže dát napít i takto. A pak že zvířata jsou hloupá.

Dnes mají vrátka z hustší sítě, tak uvidíme ráno. Snad nebudou opět chytřejší než my 🙂

Z jedné diskuse na internetu

Hledal jsem na netu, kolik stojí kosa a narazil na hezký názor:

,,Fascinuje mě, ve špatném smyslu slova, kam se lidstvo vyvinulo. Před pár roky ráno děda vstal, dal si panáka, vzal večer naklepanou kosu a pomydlil toho, že to ženský do poledne nestačily rozházet. Dnes na to potřebujem počítač, monitor, připojení k internetu, a dlouhou diskusi o tom, zda vzít či nevzít kosu a jít sekat.  Opravdu nevím, zda toto je cesta, kterou se lidstvo má ubírat.“

Ještě půl hektaru

Dejte si pozor na to co si přejete, mohlo by se vám to splnit 🙂 Už máme přes hektar.

Dostali jsme do užívání další pastvinu, asi tak půl hektaru. Paráda. Kozy to nespasou a tak asi budeme sekat a sušit, což není jen tak. Pozemek je samý šutr, proláklina a občas skála. Tak polovina by šla posekat bubnovou sekačkou, zbytek je na křoviňák. Bubnovou sekačku nemáme a tak uvidíme jak to zvládneme. Něco nasušit musíme, protože seno bude velký problém. Bude hodně drahé a bude ho málo.

A ještě musíme postavit ohradu, aby ty naše holky neutekly. Ale jsou hodné, dávají nám každé ráno 1,5 l velice chutného mléka. Jen kůzlata na noc zavíráme, jinak by nám všechno mléko vypila.